Vybrané příspěvky

Grid List

Letošní výstavní sezóna je v rožnovské galerii CREARS koncipována převážně jako víceoborová. Současná společná expozice Opus alchymicum skleněných objektů Sebastiana Kitzbergera a obrazů Karla Rossí přibližuje a porovnává dva odlišné umělecké přístupy na pozadí několika styčných bodů tvorby obou autorů.

Renáta Fučíková výtvarně zpracovala i dílo spisovatele Franze Kafky. Snímek: Repro Jan Šída, Právo

Výtvarné umění

Pražská Villa Pellé je místem, kde je možné vidět do středy 19. června 2019 práce malířky a ilustrátorky Renáty Fučíkové. Výstava se jmenuje Příběhy, což nejlépe vysvětluje podstatu autorčiny tvorby.

Jiří Kollert: Pohled na Ostaš z Hvězdy. Zdroj snímku: Muzeum papírových modelů

Výtvarné umění

Výstava fotografií a obrazů v Polici nad Metují. Dva výtvarníci, dvě generace, dvě techniky a jedno společné téma, kterým je okouzlení rodným krajem.

Jedinečný příspěvek k historii i současnosti sklářského uměleckého řemesla u nás vydalo v nedávných dnech pražské nakladatelství Grada. Jedná se o knihu Po stopách českých sklářů novináře a spisovatele Ivana Černého, který s blokem v ruce navštívil dvě desítky současných velkých i rodinných skláren, charakteristických svou ruční a uměleckou výrobou i faktem, že se zde pořádají exkurze do provozu. Reportáže z hutí pak doplňuje více jak desítka postřehů z předních sklářských muzeí i skanzenů.

Spisovatel Bernard Minier při minulé návštěvě Prahy. Snímek Milana Malíčka, Právo

Literatura

Pátý díl kriminální série francouzského prozaika Bernarda Miniera s komisařem Martinem Servazem nazvaný Sestry přesvědčuje o jeho mimořádné literární invenci. Milované Pyreneje a oblast kolem Toulouse, považovaná za rozcestník do krásných i krutých hor, mu znovu posloužily jako kulisa k námětu.

Autor Stoletého staříka Jonas Jonasson. Zdroj snímku: ČTK

Literatura

Úspěch si žádá své. Tak dlouho odolával švédský prozaik Jonas Jonasson po humoristickém románu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2009) pokušení pokračovat v tématu, až neodolal. Díky tomu i naši čtenáři dostali do rukou pokračování. Český název zní Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět a začíná na Bali, kam se Alan Karlsson, zběh z domova důchodců ve švédském Malmköpingu, s přítelem a obchodním partnerem Juliem před časem uchýlili. Užívají si života, ale zásoby peněz ubývají, a tak se rozhodnou ostrov opustit.

Zleva Ivana Krmíčková, Anna Fixová, Vladimír Senič a Monika Timková v Tanci na konci léta. Zdroj snímku: Divadlo Antonína Dvořáka Příbram

Divadlo

Letošní sezonu zakončilo Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami premiérou hry Ira Briana Friela Tanec na konci léta. Částečně autobiografické dílo je nostalgicky laděné vyprávění Michaela, muže ve středním věku, který vzpomíná na léto roku 1936. Bylo mu sedm, vyrůstal na irském venkově a byl formován ženami. Kromě svobodné matky Kristy ho vychovávaly i její čtyři sestry.

Karel Heřmánek ml. jako Mark dosáhl na jednu ze svých životních rolí. Snímek Terezy Křenové

Divadlo

Hru Po konci světa britského dramatika Dennise Kellyho uvedlo v pátek 31. května 2019 pražské Divadlo Bez zábradlí. Jediné dvě role hrají Karel Heřmánek ml. a Sarah Haváčová.

Příběh vypráví o vztahu sedmnáctileté Hanky a stejně starého Filipa, kteří v době spoutané režimem hledají skulinu, jíž by mohli uniknout a užívat si svobody a lásky. Snímek Jana Procházky

Divadlo

Starci na chmelu jsou prvním původním českým muzikálem z roku 1964. Písně z filmu Ladislava Rychmana se staly notoricky známými a příběh o dospívající lásce Filipa a Hanky inspiroval mnohé umělce k vytvoření divadelních adaptací. Do Moravského divadla v Olomouci se titul vrací po osmadvaceti letech. V roce 1991 jej nastudoval režisér a choreograf Daniel Wiesner; letos, v pátek 25. ledna 2019, měl premiéru v provedení činoherního souboru a režii Petra Novotného, který působil kromě jiného jako umělecký šéf Hudebního divadla v Karlíně a producent českých verzí muzikálů Jesus Christ Superstar nebo Evita.

Simon Rattle a Magdalena Kožená na jednom pódiu. Snímek Petry Hajské

Hudba

Britský dirigent Simon Rattle má za sebou první spolupráci s Českou filharmonií. Bývalý šéf Berlínských filharmoniků a nyní London Symphony Orchestra si vybral pro tři pražské koncerty v Rudolfinu dvě skladby, symfonickou báseň Antonína Dvořáka Zlatý kolovrat a vokální symfonii Gustava Mahlera Píseň o zemi. V ní mezzosopránový part zpívala jeho manželka Magdalena Kožená.

Vojtěch Dyk v novém muzikálu. Snímek Davida Krause

Hudba

Muzikál Legenda jménem Holmes uvedlo ve čtvrtek 18. října 2018 ve světové premiéře Hudební divadlo v Karlíně v Praze. Autorem hudby, libreta a písňových textů je Ondřej G. Brzobohatý.

Roman Janál vytváří Bohumila Hrabala s velkým citem a pochopením. Snímek Hany Smejkalové

Hudba

Operní soubor pražského Národního divadla uvedl ve čtvrtek 14. prosince 2017 na Nové scéně světovou premiéru původní opery Miloše Orsona Štědroně Don Hrabal.

Mackenzie Foyová a Keira Knightleyová jako Klára a Cukrová víla. Zdroj snímku: Falcon

Film

Příběh Louskáček a myší král napsal E. T. A. Hoffmann (* 24. ledna 1776; + 25. června 1822) už v roce 1816, ale celosvětově se proslavil až o více než sedmdesát let později díky baletu Petra Iljiče Čajkovského (* 7. května 1840; + 6. listopadu 1893). Ten měl premiéru 18. prosince 1892 a dodnes patří k vánočnímu repertoáru baletních souborů.

Zdroj snímku: CinemArt

Film

Anežka (Jenovéfa Boková) z filmu Chvilky je mladá holka, která chce být hodná. Hodná dcera, hodná vnučka, hodná přítelkyně. Konflikty nevyřeší, protože se jim vyhýbá - bohužel.

Modrá na svého někdejšího cvičitele Owena nezapomněla... Zdroj snímku: CinemArt

Film

Podtitul druhého pokračování Jurského světa: Zánik říše jako kdyby napovídal, že dinosauři snad už tentokrát vyhynou. Jenže na to vám, holoubkové, nenaletíme, chce se zvolat na adresu tvůrců před i po zhlédnutí filmu.

Na výstavě Ladislava Sitenského jsou i městské momentky (Ledaři na Vltavě, 1935, výřez). Zdroj snímku: Katalog výstavy

Fotografie

V Galerii ve věži na pražské Novoměstské radnici je do neděle 23. června 2019 výstava Sitenský 100. Představuje dílo fotografa Ladislava Sitenského (* 7. srpna 1919; + 14. listopadu 2009). Jeho vnučka Adéla Kándlová ji pojala jako oslavu stého výročí narození dědečka, proto ji tvoří stejný počet černobílých a barevných snímků, také knih, na kterých se podílel, či plakátů k minulým výstavám.

Fotografka Ami Vitale se věnuje dokumentování života divokých zvířat. Snímek Jana Šídy, Právo

Fotografie

Výstavu Naděje x vyhynutí americké fotografky Ami Vitale, která trvá do neděle 7. dubna 2019, připravilo pražské Czech Photo Centre. Autorka je významnou personou reportážní fotografie, zaznamenávala válečné konflikty a poté se začala věnovat dokumentování divoké přírody. Její snímky byly často k vidění i v prestižním magazínu National Geographic.

Fotografie Markéty Luskačové jsou působivé díky autentické pouliční atmosféře. (People around a fire, Spitalfields Market, 1977). Zdroj snímku: Katalog výstavy

Fotografie

V prestižní londýnské Tate Gallery je možné do středy 15. května 2019 vidět černobílé snímky fotografky Markéty Luskačové. Odešla z normalizačního Československa do Velké Británie, kde se dokázala se svými snímky prosadit. Výstava je podpořena Českým centrem a je součástí festivalu Czech 100, který probíhal do 9. prosince 2018. V jeho rámci uspořádalo centrum společně s dalšími partnery dvacet projekcí, výstav a představení po celém Londýně.

Tady Barbarella!

Komiks

Po více jak 55 letech u nás poprvé knižně vychází Barbarella, kultovní komiks, který svého času provokoval a posouval zažité hranice. Kultovní komiks dnes působí tak trochu jako muzejní kousek, což ovšem nic nemění na tom, že už od první stránky čtenář cítí, proč Barbarella vešla do historie. "Jestliže filmová adaptace platila za tehdy odvážnou, proti předloze je Jane Fondová jeptiška," píše v recenzi Jarda Konáš.