Největší retrospektivní výstavu výtvarníka, kreslíře a malíře Káji Saudka (* 13. května 1935; + 25. června 2015) Od aut po ženy připravila pražská Galerie Tančící dům a je tam k vidění do neděle 29. září 2019. Prezentace volně navazuje na výstavu Kája Saudek 18+ z roku 2015, která byla věnována autorově erotické tvorbě.

Do kolotoče výstav výtvarného umění totoho roku vstoupila přední jihočeská Obrazárna Špejchar v Želči skvělým představením díla Jiřího Wintera-Neprakty. Až do konce května 2019 je zde k vidění nejenom velké množství jeho obrázků, včetně unikátní kolekcí námětů od Winterových spolupracovníků Bedřicha Kopeckého nebo Miroslava Švandrlíka, ale i originály Mistrových kreseb. Nechybí ani doplněk v podobě tří desítek knih, ilustrovaných Nepraktou, jakož i pár předmětů z jeho sbírky starožitností, včetně samurajského meče.

Dílo malíře, grafika a ilustrátora Kamila Lhotáka (* 25. července 191; + 22. října 1990) je u nás stále velmi populární. Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích připravila výstavu Portréty, která se zaměřuje na jeho figurální tvorbu.

Úspěch si žádá své. Tak dlouho odolával švédský prozaik Jonas Jonasson po humoristickém románu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2009) pokušení pokračovat v tématu, až neodolal. Díky tomu i naši čtenáři dostali do rukou pokračování. Český název zní Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět a začíná na Bali, kam se Alan Karlsson, zběh z domova důchodců ve švédském Malmköpingu, s přítelem a obchodním partnerem Juliem před časem uchýlili. Užívají si života, ale zásoby peněz ubývají, a tak se rozhodnou ostrov opustit.

Své tři roky v osvětimských krematoriích a plynových komorách popisuje v publikaci Sonderbehandlung neboli Zvláštní zacházení nakladatelství Rybka Publishers Filip Müller. O jeho knize, jako jedinečném dokumentu, řekl profesor Jehuda Bauer z Hebrejské univerzity v Jeruzálémě, že se jedná o svědectví muže, který viděl umírat židovský národ a přežil, aby popsal, co viděl.

Thriller Na dně americké spisovatelky Rachel Caineové je čtivý, napínavý, se sugestivní atmosférou, ale také s poněkud omšelým námětem a několika žánrovými klišé.

Starci na chmelu jsou prvním původním českým muzikálem z roku 1964. Písně z filmu Ladislava Rychmana se staly notoricky známými a příběh o dospívající lásce Filipa a Hanky inspiroval mnohé umělce k vytvoření divadelních adaptací. Do Moravského divadla v Olomouci se titul vrací po osmadvaceti letech. V roce 1991 jej nastudoval režisér a choreograf Daniel Wiesner; letos, v pátek 25. ledna 2019, měl premiéru v provedení činoherního souboru a režii Petra Novotného, který působil kromě jiného jako umělecký šéf Hudebního divadla v Karlíně a producent českých verzí muzikálů Jesus Christ Superstar nebo Evita.

Operu Jonny vyhrává (Jonny spielt auf) rakouského skladatele s českými kořeny Ernsta Krenka vrátilo po více jak devadesáti letech na domácí scénu pražské Národní divadlo. Bohužel v inscenaci, která záslužnost tohoto počinu značně devalvuje.

Z roku 2018 mi zbývá jeden rest, Červenec Divadelního spolku Kašpar, o kterém by však rozhodně byla škoda nenapsat. Monodrama Ivana Vyrypajeva, současného ruského dramatika hojně uváděného po celé Evropě, zpracoval ředitel divadla Jakub Špalek umírněnými, avšak účinnými prostředky, s důrazem na autorův křehký básnický jazyk a citlivé herectví Ilony Svobodové.

Britský dirigent Simon Rattle má za sebou první spolupráci s Českou filharmonií. Bývalý šéf Berlínských filharmoniků a nyní London Symphony Orchestra si vybral pro tři pražské koncerty v Rudolfinu dvě skladby, symfonickou báseň Antonína Dvořáka Zlatý kolovrat a vokální symfonii Gustava Mahlera Píseň o zemi. V ní mezzosopránový part zpívala jeho manželka Magdalena Kožená.

Muzikál Legenda jménem Holmes uvedlo ve čtvrtek 18. října 2018 ve světové premiéře Hudební divadlo v Karlíně v Praze. Autorem hudby, libreta a písňových textů je Ondřej G. Brzobohatý.

Operní soubor pražského Národního divadla uvedl ve čtvrtek 14. prosince 2017 na Nové scéně světovou premiéru původní opery Miloše Orsona Štědroně Don Hrabal.

Příběh Louskáček a myší král napsal E. T. A. Hoffmann (* 24. ledna 1776; + 25. června 1822) už v roce 1816, ale celosvětově se proslavil až o více než sedmdesát let později díky baletu Petra Iljiče Čajkovského (* 7. května 1840; + 6. listopadu 1893). Ten měl premiéru 18. prosince 1892 a dodnes patří k vánočnímu repertoáru baletních souborů.

Anežka (Jenovéfa Boková) z filmu Chvilky je mladá holka, která chce být hodná. Hodná dcera, hodná vnučka, hodná přítelkyně. Konflikty nevyřeší, protože se jim vyhýbá - bohužel.

Podtitul druhého pokračování Jurského světa: Zánik říše jako kdyby napovídal, že dinosauři snad už tentokrát vyhynou. Jenže na to vám, holoubkové, nenaletíme, chce se zvolat na adresu tvůrců před i po zhlédnutí filmu.

Výstavu Naděje x vyhynutí americké fotografky Ami Vitale, která trvá do neděle 7. dubna 2019, připravilo pražské Czech Photo Centre. Autorka je významnou personou reportážní fotografie, zaznamenávala válečné konflikty a poté se začala věnovat dokumentování divoké přírody. Její snímky byly často k vidění i v prestižním magazínu National Geographic.

V prestižní londýnské Tate Gallery je možné do středy 15. května 2019 vidět černobílé snímky fotografky Markéty Luskačové. Odešla z normalizačního Československa do Velké Británie, kde se dokázala se svými snímky prosadit. Výstava je podpořena Českým centrem a je součástí festivalu Czech 100, který probíhal do 9. prosince 2018. V jeho rámci uspořádalo centrum společně s dalšími partnery dvacet projekcí, výstav a představení po celém Londýně.

Ambiciózní výstavu Sudek, Funke, Drtikol... Česká a slovenská fotografie ze sbírky PPF lze až do neděle 30. září 2018 vidět v Oblastní galerii Liberec. Expozice si klade za cíl ukázat vývoj fotografie jako média v našich zemích od úplných začátků až po aktuální současnou tvorbu.

Po více jak 55 letech u nás poprvé knižně vychází Barbarella, kultovní komiks, který svého času provokoval a posouval zažité hranice. Kultovní komiks dnes působí tak trochu jako muzejní kousek, což ovšem nic nemění na tom, že už od první stránky čtenář cítí, proč Barbarella vešla do historie. "Jestliže filmová adaptace platila za tehdy odvážnou, proti předloze je Jane Fondová jeptiška," píše v recenzi Jarda Konáš.