Výstava Josef Lada jak ho neznáte, která trvá do neděle 10. února 2019 v kolínském Veigertovském domě, si všímá ne zcela obvyklých děl populárního malíře. Veřejnost ho má často těsně spojeného s romantickými tématy z českých vesnic plných zemitých sedláků, zvířat a veselých pohádkových bytostí.

Milovníky díla Kamila Lhotáka, dnes již legendárního českého malíře a grafika, v tomto předvánočním čase jistě potěší nový nástěnný umělecký kalendář pro rok 2019, prostě nazvaný Kamil Lhoták Kresby a ilustrace. Editor Miroslav Moravec, dobře si vědom podobných vydavatelských záměrů, především ze strany Spolku přátel Kamila Lhotáka, sáhl protentokrát do méně frekventované poličky se Lhotákovými díly. Nevybíral tudíž z obrazů, ale z bohatého zásobníku mistrových kreseb a ilustrací ze sbírkového fondu Galerie umění Karlovy Vary.

V Městské výstavní síni Benešov si lze do čtvrtka 22. listopadu 2018 prohlédnout velkoformátové obrazy malířky Terezie Kolářové. Hlavním poznávacím znakem jejích děl je především výrazná barevnost a umělecké zpracování vzájemného vztahu člověka a přírody. Ten je obsažen v posledních dvou projektech, v Kořenech a Survive.

Další z velkorysých obrazových průvodců Jiřího Padevěta se zaměřil na roky 1948 až 1956. Průvodce stalinistickou Prahou nabízí téměř tisíc stran informací o životě v mimořádně tvrdé době.

Současný knižní trh obohatil nový titul z produkce nakladatelství The Dog Trail Jany Vávrové, který potěší nejenom majitele domácích miláčků, ale především čtenáře milující přírodu, svobodu a dobrodružství. Jedná se o autobiografický rukopis Josefa Habase Urbana, který si vydobyl spisovatelskou slávu především románem Habertmanův mlýn, který se dočkal i filmové verze.

Řeč je o staletém projektu lodních cest, zvaném Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe. Našinec by nevěřil, že Vodocestný zákon, který dne 11. června 1901 rozhodl o výstavbě dunajsko-oderského průplavu a spojení s Labem u Pardubic, stanovil dobu výstavby v rozpětí let 1904 až 1924, nebude dodnes i přes své neoddiskutovatelné výhody a předností, začínaje ekonomickými a konče ekologickými, naplněn. Proč tomu tak je, široké veřejnosti i zainteresovaným politikům a podnikatelům, takříkajíc po lopatě (od A až do Zet), vysvětluje jedinečná publikace, která vyšla k 117. výročí jmenovaného zákona.

Plzeňský balet zahájil sezonu interaktivním komponovaným programem především pro dětského diváka U nás to baLETÍ. Autor libreta a režisér Václav Janeček se společně s Petrem Zuskou podílel již na první novodobé inscenaci tohoto typu (Baletománie, Národní divadlo 2005) a komentovanou procházkou vývojem tanečního umění, jak inscenaci sám definoval, navázal i na další projekty (Tanec od Ludvíka XIV. po break dance, Národní divadlo Brno 2008; Posedlost baletem I. a II., Divadlo F. X. Šaldy Liberec 2011 a 2017).

Američanka Betty MacDonaldová patří u nás k velmi čteným autorům. Její humoristická autobiografie Vejce a já se dokonce ve čtenářské anketě ocitla na samotné špici oblíbenosti. Dramatizací její knihy Kdokoli může dělat cokoli zahájila v neděli 1. července 2018 provoz Letní scéna pražského Divadla Ungelt na hradčanském Novém Světě v Praze.

Premiéra inscenace Dobrý konec všechno spraví v Královské zahradě Pražského hradu otevřela v úterý 26. června 2018 Letní shakespearovské slavnosti. Poslední Shakespearova komedie (poté už psal jen tragédie a romance) není u nás známá.

Muzikál Legenda jménem Holmes uvedlo ve čtvrtek 18. října 2018 ve světové premiéře Hudební divadlo v Karlíně v Praze. Autorem hudby, libreta a písňových textů je Ondřej G. Brzobohatý.

Operní soubor pražského Národního divadla uvedl ve čtvrtek 14. prosince 2017 na Nové scéně světovou premiéru původní opery Miloše Orsona Štědroně Don Hrabal.

Zmapovat historii tuzemského protestsongu se snaží nové obsáhlé dvojalbum. Ne na všechny ale došlo.

Příběh Louskáček a myší král napsal E. T. A. Hoffmann (* 24. ledna 1776; + 25. června 1822) už v roce 1816, ale celosvětově se proslavil až o více než sedmdesát let později díky baletu Petra Iljiče Čajkovského (* 7. května 1840; + 6. listopadu 1893). Ten měl premiéru 18. prosince 1892 a dodnes patří k vánočnímu repertoáru baletních souborů.

Anežka (Jenovéfa Boková) z filmu Chvilky je mladá holka, která chce být hodná. Hodná dcera, hodná vnučka, hodná přítelkyně. Konflikty nevyřeší, protože se jim vyhýbá - bohužel.

Podtitul druhého pokračování Jurského světa: Zánik říše jako kdyby napovídal, že dinosauři snad už tentokrát vyhynou. Jenže na to vám, holoubkové, nenaletíme, chce se zvolat na adresu tvůrců před i po zhlédnutí filmu.

Ambiciózní výstavu Sudek, Funke, Drtikol... Česká a slovenská fotografie ze sbírky PPF lze až do neděle 30. září 2018 vidět v Oblastní galerii Liberec. Expozice si klade za cíl ukázat vývoj fotografie jako média v našich zemích od úplných začátků až po aktuální současnou tvorbu.

Dagmar Hochová obcházela pražské periferie, dvorky, prašná hřiště i poutě. Fotila dětské hry, věk vypadaných mléčných zubů, shrnutých punčocháčů, rádiovek a tepláků.

Komorní výstava Portréty fotografa Alana Pajera je k vidění do konce června 2018 v sevřeném prostoru Obecní galerie Beseda na pražském Malostranském náměstí. Autor, který zachycoval hvězdy československého bigbítu i světového rocku (Rolling Stones) či folku (Bob Dylan) na ní prezentuje černobílé portréty osobností naší i světové kultury.

Po více jak 55 letech u nás poprvé knižně vychází Barbarella, kultovní komiks, který svého času provokoval a posouval zažité hranice. Kultovní komiks dnes působí tak trochu jako muzejní kousek, což ovšem nic nemění na tom, že už od první stránky čtenář cítí, proč Barbarella vešla do historie. "Jestliže filmová adaptace platila za tehdy odvážnou, proti předloze je Jane Fondová jeptiška," píše v recenzi Jarda Konáš.