V rámci připomenutí stého výročí založení Československa připravila Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře výstavu Dotek osudu, představující část sochařské pozůstalosti Ladislava Šalouna (* 1. srpna 1870; + 18. října 1946), která trvá do neděle 24. února 2019.

Výstavu obrazů a prostorových objektů V Berouně líbám já výtvarnice Aleny Kupčíkové lze vidět v Městské galerii Beroun do pátku 1. března 2019. Autorka absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze, studovala i v Jihoafrické republice a ve Francii. Jejím hlavním tématem je žena jako symbol sexuality, křehké krásy i nezdolné síly.

Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích připravila výstavu Radostné poselství do neznáma výtvarnice Anny Zemánkové (* 23. srpna 1908; + 15. ledna 1986). Potrvá do neděle 24. února 2019.

Nakladatelství Olympia vydalo před krátkým časem vzpomínkovou knížku na zasloužilého umělce Miroslava Horníčka. Tento talentovaný, pracovitý a mimořádně činorodý člověk, patří dnes k legendám českého umění, do kterého se zapsal jako herec, spisovatel, dramatik, režisér i výtvarník, glosátor a divadelní teoretik. Miroslav Horníček se narodil 10. listopadu 1918 v Plzni a zemřel 15. února 2003 v Liberci.

Nakladatelství Grada nabízí milovníkům vojenské historie a napínavých příběhů překlad z italštiny Osvoboďte Duceho! s podtitulkem Skorzeny nebo Mors: kdo zachránil Mussoliniho? Knížka se čte jako napínavá detektivka i když s příslovečnou dokumentaristickou pílí zachycuje den po dni vývoj situace a záchranné akce německých výsadkářů, pověřených samotným Hitlerem vysvobodit z internace na hoře Gran Sasso Il Duceho (il duce – italsky vůdce).

S rozpaky váhám nad nápadem reeditovat „válečnou“ knihu Kamila Lhotáka (* 25. července 1912; + 22. října 1990) Na suchu a ve vzduchu (1940). Ne že by akt snížil cenu antikvárních výtisků, to si nemyslím, ale kouzlo se podle mě v hávu novoty trochu ztrácí. Možná se mýlím. Druhé vydání, které vyšlo v edici Miraculum Octavum Mundi nakladatelství Globus International, této slavné knížky si jistě pořídili mnozí.

Starci na chmelu jsou prvním původním českým muzikálem z roku 1964. Písně z filmu Ladislava Rychmana se staly notoricky známými a příběh o dospívající lásce Filipa a Hanky inspiroval mnohé umělce k vytvoření divadelních adaptací. Do Moravského divadla v Olomouci se titul vrací po osmadvaceti letech. V roce 1991 jej nastudoval režisér a choreograf Daniel Wiesner; letos, v pátek 25. ledna 2019, měl premiéru v provedení činoherního souboru a režii Petra Novotného, který působil kromě jiného jako umělecký šéf Hudebního divadla v Karlíně a producent českých verzí muzikálů Jesus Christ Superstar nebo Evita.

Operu Jonny vyhrává (Jonny spielt auf) rakouského skladatele s českými kořeny Ernsta Krenka vrátilo po více jak devadesáti letech na domácí scénu pražské Národní divadlo. Bohužel v inscenaci, která záslužnost tohoto počinu značně devalvuje.

Z roku 2018 mi zbývá jeden rest, Červenec Divadelního spolku Kašpar, o kterém by však rozhodně byla škoda nenapsat. Monodrama Ivana Vyrypajeva, současného ruského dramatika hojně uváděného po celé Evropě, zpracoval ředitel divadla Jakub Špalek umírněnými, avšak účinnými prostředky, s důrazem na autorův křehký básnický jazyk a citlivé herectví Ilony Svobodové.

Muzikál Legenda jménem Holmes uvedlo ve čtvrtek 18. října 2018 ve světové premiéře Hudební divadlo v Karlíně v Praze. Autorem hudby, libreta a písňových textů je Ondřej G. Brzobohatý.

Operní soubor pražského Národního divadla uvedl ve čtvrtek 14. prosince 2017 na Nové scéně světovou premiéru původní opery Miloše Orsona Štědroně Don Hrabal.

Zmapovat historii tuzemského protestsongu se snaží nové obsáhlé dvojalbum. Ne na všechny ale došlo.

Příběh Louskáček a myší král napsal E. T. A. Hoffmann (* 24. ledna 1776; + 25. června 1822) už v roce 1816, ale celosvětově se proslavil až o více než sedmdesát let později díky baletu Petra Iljiče Čajkovského (* 7. května 1840; + 6. listopadu 1893). Ten měl premiéru 18. prosince 1892 a dodnes patří k vánočnímu repertoáru baletních souborů.

Anežka (Jenovéfa Boková) z filmu Chvilky je mladá holka, která chce být hodná. Hodná dcera, hodná vnučka, hodná přítelkyně. Konflikty nevyřeší, protože se jim vyhýbá - bohužel.

Podtitul druhého pokračování Jurského světa: Zánik říše jako kdyby napovídal, že dinosauři snad už tentokrát vyhynou. Jenže na to vám, holoubkové, nenaletíme, chce se zvolat na adresu tvůrců před i po zhlédnutí filmu.

V prestižní londýnské Tate Gallery je možné do středy 15. května 2019 vidět černobílé snímky fotografky Markéty Luskačové. Odešla z normalizačního Československa do Velké Británie, kde se dokázala se svými snímky prosadit. Výstava je podpořena Českým centrem a je součástí festivalu Czech 100, který probíhal do 9. prosince 2018. V jeho rámci uspořádalo centrum společně s dalšími partnery dvacet projekcí, výstav a představení po celém Londýně.

Ambiciózní výstavu Sudek, Funke, Drtikol... Česká a slovenská fotografie ze sbírky PPF lze až do neděle 30. září 2018 vidět v Oblastní galerii Liberec. Expozice si klade za cíl ukázat vývoj fotografie jako média v našich zemích od úplných začátků až po aktuální současnou tvorbu.

Dagmar Hochová obcházela pražské periferie, dvorky, prašná hřiště i poutě. Fotila dětské hry, věk vypadaných mléčných zubů, shrnutých punčocháčů, rádiovek a tepláků.

Po více jak 55 letech u nás poprvé knižně vychází Barbarella, kultovní komiks, který svého času provokoval a posouval zažité hranice. Kultovní komiks dnes působí tak trochu jako muzejní kousek, což ovšem nic nemění na tom, že už od první stránky čtenář cítí, proč Barbarella vešla do historie. "Jestliže filmová adaptace platila za tehdy odvážnou, proti předloze je Jane Fondová jeptiška," píše v recenzi Jarda Konáš.