Už více jak tři desítky let maluje Tomáš Císařovský (* 2. ledna 1962) obrazy, jejichž náměty čerpá z moderních českých a československých dějin. Rozsáhlá retrospektivní výstava v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou nyní představuje tvorbu tohoto postmoderního malíře v celé šíři. Kromě historických námětů ukazuje také plátna se scénami z autorova soukromí i krajinomalby, jimiž se zabývá hlavně v posledních letech.

Až do pátku 20. března 2020 jsou k vidění v pražské Galerii Vltavín nejnovější obrazy malíře Romana Franty. Odbornou i širší veřejnost poprvé silně zaujal v devadesátých letech minulého století svými rozměrnými malbami se strukturami vytvořenými z divoce barevných, iluzívně ztvárněných tělíček hmyzu.

Město pod Svatobarborskou katedrálou se může pochlubit dvěma známými a respektovanými galeriemi. Nejsou soukromé, žijí a fungují tedy z peněz daňových poplatníků - do GASK, tedy Galerie Středočeského kraje, proudí především "krajské" finance, do Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory (GFJ) zase ty "městské".

Píše se rok 1940. Ellen Parrová se jako dobrovolnice stará o opuštěné děti. Hledá jim náhradní rodiny a bezpečný domov. Své poslání miluje, ale přesto se snaží zůstat nad věcí a neprojevovat city. Všechno ale změní setkání s hnědookou brunetkou Pamelou.

Tajemství, které mělo zůstat pohřbeno na dně oceánu. Příběh, jenž v sobě skrývá drama, vášeň, špionáž, a nějaký podobný se možná skutečně udál. Příběh zkázy zaoceánského parníku RMS Lusitania.

Před devíti lety Larkin utekla z rodného Georgetownu. Vybudovala si kariéru v New Yorku a zapřísáhla se, že se už domů nikdy nevrátí. Jenomže co jiného jí zbývá, když je její matka pohřešovaná? Larkin se vrací a osud ji konfrontuje s temnou minulostí její rodiny.

Festival Divadlo, který každoročně v září přiváží do Plzně výběr z nejlepších domácích i zahraničních inscenací, byl letos z důvodů koronavirových omezení výrazně český. Ze zahraničí se v hlavním programu představilo jen Slovenské národné divadlo a francouzská inscenace Triumf lásky, vytvořená roku 2019 v koprodukci několika scén pro festival v Avignonu.

Divadelní léto pod plzeňským nebem si letos poprvé po třinácti letech své existence vybírá kvůli koronavirové pandemii premiérovou pauzu – pokud nepočítáme novou inscenaci Poslední zrnko písku Činohry 16-20 (soubor čerstvých absolventů DAMU), která zde bude uvedena třikrát na konci července 2020. Na repertoár tak byla nasazena loňská novinka, a to adaptace divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Strakonický dudák, o jejíž vznik se zasloužili dramaturg Jiří Janků a režisér Marek Němec. V malebném prostoru U Ježíška se hraje pod názvem Švanda dudák.

Multižánrové představení satiricky a ironicky vypovídající o nesmyslné tuposti naší politické scény. Tak zní slibná anonce inscenace Prezidementi, která měla v pátek 5. června 2020 premiéru v prostoru Jatka78 v pražských Holešovicích. Zvláště, když je pod ní podepsána cenami ověnčená a zkušená Spitfire Company.

Přestože od vydání předešlého alba Maratonika k aktuálnímu Kráska a zvířený prach uplynulo sedm let, nic na první pohled zásadního se v hudební řeči Dana Bárty a skupiny Illustratosphere nezměnilo. V poklidu navázali tam, kde skončili, a mimoděk potvrdili směr, kterým vyrazili před dvaceti lety, kdy vydali prvotinu.

FOK svůj letošní (2019) cyklus staré hudby zahájil vystoupením souboru L’Arpeggiata, který v plejádě uskupení zaměřených na historicky poučenou interpretaci u nás zatím chyběl. Jeho domovskou zemí se stala Paříž, jakkoli pod vedením Christiny Pluhar, rakouské rodačky a hráčky na theorbu, loutnu, kytaru nebo harfu, která jej v roce 2000 založila, v něm působí nebo jím prošli hráči a zpěváci z mnoha zemí.

Kantáta Schweigt stille, plaudert nicht, zvaná též Kávová kantáta, patří k nejznámějším světským dílům klasika evropského baroka J. S. Bacha. Často se stává podnětem i ke scénickým zpracováním. Jako Balet o kávě ji uvedl mezinárodní hudební festival Letní slavnosti staré hudby ve středu 17. července 2019 v pražském Divadle ABC.

Třicet let starou a dodnes hojně hranou písničku Michala Horáčka, Petra Hapky a Richarda Müllera Štěstí je krásná věc dostala do názvu komedie, kterou podle scénáře Jaroslava Sauera (Špindl, Pepa, Špindl 2) natočil jako svůj celovečerní debut režisér Jiří Diarmaid Novák. Do kin vstupuje ve čtvrtek 27. srpna 2020 a Richard Müller v ní svůj starý song a také jeden nový zpívá.

Jeden z nejočekávanějších letošních českých filmů Šarlatán je tady. Vyplatí se vyrazit do kina?

Film Meky vznikl tak, že režisér Šimon Šafránek hledal vhodný soundtrack pro svůj dokumentární snímek z roku 2018 King Skate a objevil přitom písničky Miroslava „Mekyho“ Žbirky, s nímž posléze navázal těsnější spolupráci s cílem natočit dokument i o něm a o jeho hudební kariéře. Ve filmu se pak nově pořízené záběry s Mekym na koncertech a v soukromí smíchaly se spoustou archívních materiálů, které pojednávají o Žbirkově vzestupu na československé hudební scéně, o osudových okamžicích jeho života i o jeho lásce k hudbě.

Výstava „85“ Život, která trvá v pražské Malostranské besedě do úterý 30. června 2020, vznikla u příležitosti nedávných pětaosmdesátých narozenin fotografa Jana Saudka. Obsahuje jak klasické a mnohdy již viděné práce, tak snímky vystavené premiérově. Kromě toho by měla vyjít i objemná a výpravná publikace s pětaosmdesáti autorovými fotografiemi.

Stárnoucí muž v baloňáku, s rádiovkou na hlavě a cigaretou zapíchlou v zamračených ústech kráčí podél vysoké zdi. Zachycuje ho fotografie, která vznikla v estonském Tallinnu roku 1982, ale podobně nakvašeného chodce se skloněnou hlavou nebylo v té době těžké potkat kdekoli ve východním bloku, jak se říkalo zemím pod "patronátem" Sovětského svazu.

Ve foyer čáslavského Dusíkova divadla trvá do úterý 31. prosince 2019 výstava Průměty do ženské postavy. Jde o pomyslný dialog, možná i duel, dvou autorů, Terezy z Davle a Hynka Čermáka.

Tenhle komiks je ve svém žánru nejoceňovanější knihou posledních let. Posbíral mnoho cen a chválu na něj pějí čtenáři i literární vědci. Zároveň je knihou, kterou zakázali ve spoustě amerických knihoven kvůli její otevřenosti v sexu. Neříkejte, že už tohle není důvod, abyste po ní dychtivě sáhli?

Po více jak 55 letech u nás poprvé knižně vychází Barbarella, kultovní komiks, který svého času provokoval a posouval zažité hranice. Kultovní komiks dnes působí tak trochu jako muzejní kousek, což ovšem nic nemění na tom, že už od první stránky čtenář cítí, proč Barbarella vešla do historie. "Jestliže filmová adaptace platila za tehdy odvážnou, proti předloze je Jane Fondová jeptiška," píše v recenzi Jarda Konáš.