Jak známo, mistři tohoto uměleckého řemesla pocházejí nejenom z Čech, ale i ze severní Moravy. Dlouhých 250 let uplynulo od existence skelných hutích v údolí Desné, jak nám připomíná ve své publikaci Rapotínská sklárna, ještě vonící tiskařskou černí, rapotínský sklář a písmák František Kašík. Tento na slovo vzatý autor, absolvent Umělecko-průmyslové sklářské školy v Železném Brodě, amatérský historik, zabývající se sklářskou tradicí v Rapotíně u Velkých Losin, svým čtenářům nabízí čtivou formou ucelený obraz legendární rapotínské sklárny od roku 1829 až po smutný konec v roce 2009.

Přebal knihy. Zdroj snímku: Argo

Excentrický román Homo Sapienne má mnoho specifik. Tím největším je jeho geografický původ, jde totiž o knihu mladé grónské autorky Niviaq Korneliussenové. Věnuje se problematice homosexuality, genderu, přijetí sebe sama i přijetí okolím. Hranice, které vytyčila formě, jsou rozvolněné a text je nebývale progresívní.

Deník, který se nedostal prokurátorovi do ruky... Touto lákavou anotací opatřilo pražské nakladatelství Orego knihu Rudolfa Černého Hochštapler, která vyšla zkraje léta 2019. Jedná se o reedici zcela výjimečného titulu. Původní Hochštapler byl vydán v omezeném nákladu roku 1964 a byl ihned rozebrán. I přes velký úspěch však nedošlo k dalšímu vydání, neboť v zasvěcených kruzích v Praze i v Brně se sázelo, kdo je kdo v knize o politické kariéře a osudech jednoho z českých „vlajkařů“, která nastavila tehdejší politické špičce zrcadlo.

Tak se jmenuje publikace, kterou vydalo Sklářské muzeum v Novém Boru. Toto muzeum patří k jednomu z nejkrásnějších a nejbohatších svého druhu u nás a Nový Bor je městem, kde sklo stálo přímo u jeho zrodu. V této severočeské oblasti se sklo vyrábělo už od středověku. Stopy po lesních sklárnách nalezneme na několika místech v hustých lesích regionu. Tu a tam se archeologům podaří sklárnu odhalit, udělat odborné posudky a zase ji odevzdat přírodě, jak tomu bylo třeba při průzkumu v oblasti obcí Kyjova a Vlčí hory.

Další články...