Art-Tour
Putování za uměním
I takto mohly vypadat v roce 1940 vánoční ozdoby. Poněkud zvláštní je, když má někdo žaludek na podobné symbolice vydělávat i dnes. Snímek je z výstavy Druhá strana mince v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie
Adolf Hitler, Hermann Göring nebo Joseph Goebbels. Pod jejich laskavým dohledem můžete strávit celý příští rok. Tedy pokud na to máte žaludek a nervy.
Amélie Nothombová je v Belgii literární hvězdou. Zdroj snímku: ČTK
Belgická frankofonní autorka Amélie Nothombová, kandidátka na Prix Goncourt za rok 2019, sice zmíněnou prestižní cenu nezískala, i tak ale její nový román Soif (Žízeň) je v Belgii na první příčce žebříčku bestsellerů. Za Nothombovou pokulhává i Michel Houllebecq. Nepomohla mu ani mohutná mediální propagace.
Zdeněk Svěrák a představitel hlavní role Andrej Chalimon. Zdroj snímku: Space Films
Co dělat, když vítězí Kolja? ptal se před skoro čtvrtstoletím básník a kritik Andrej Stankovič. Z osobních důvodů se elegantně vyhýbal tomu, aby kriticky rozebíral dílo režiséra Jana Svěráka, pozdějšího vítěze Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Karel Čapek s T. G. Masarykem. Zdroj snímku: Wikimedia
Před 130 lety se narodil Karel Čapek (* 9. ledna 1890;+ 25. prosince 1938). Připomínáme si několik jeho nadčasových textů. Jeden z těch jednoznačně zásadních je Modlitba za pravdu. Tento text vydal Karel Čapek v Lidových novinách 25. září 1938. Jde současně o jeho poslední text před „Mnichovem“. Text je i v dnešní době překvapivě aktuální a stojí za hlubší zamyšlení. Tři měsíce od zveřejnění Modlitby za pravdu uštvaný a utrápený z vývoje v Československu Karel Čapek zemřel.