Milan Kundera v roce 1980. Zdroj snímku: Wikimedia Commons/Elisa Cabot

Ta zpráva v sobotu odpoledne 10. listopadu 2018 zacloumala sociálními sítěmi a vyvolala v mnohých morální pobouření, vyjádřené komentářem Vrána k vráně. Andrej Babiš se pochlubil, že se setkal s Milanem Kunderou, který ho spolu s Věrou Kunderovou přijal ve svém bytě. A pak spolu odešli do restaurace, kde prý strávili tři hodiny. Podle premiéra si „neskutečně rozuměli“, což umožnilo i to, že ho spisovatel má „nastudovaného“. Na závěr mu premiér dal svou knihu O čem sním, když náhodou nespím? Co to asi znamená? A co znamená takové setkání v Paříži?

Koncern Agrofert (ne)vlastněný premiérem Andrejem Babišem oznámil, že po šesti letech končí se spoluprací a sponzoringem festivalu Colours of Ostrava. Přestože zemědělský kolos tvrdí, že šetří na marketingu a omezuje výdaje, je jasné, že se jedná především o pomstu oligarchy umělcům, kteří se proti jeho vládnutí postavili, přičemž zmínili i neúčast na Colours do doby, kdy bude Agrofert finančně podporoval tento ostravský festival.

Sněhurka podle bratří Grimmů skončila ještě dobře. Zdroj snímku: Archív redakce

Pomalu se stahují mračna nad dalším hnízdem staré netolerantní kultury. Je plné hanebných macho mužů, kteří se bijí o srdce apatických žen, které se dokonce nechají bez dovolení líbat! S tím je třeba udělat konec. Ano, aktivisté se pomalu ale jistě chystají na klasické pohádky.

Zdroj snímku: Archív redakce

Když přechází Nohavicův (či Plíhalův) Mikymauz z hloubavého a-moll do naléhavého e-dur a sloka se změní v refrén, zpívá ostravský bard o tom, že špatné zprávy chodí jako policie za úsvitu. Odhlédněme od toho, kolik se v tom verši skrývá paradoxů, a soustřeďme se na to podstatné. Ruský vládce Vladimir Putin Nohavicovi udělil státní vyznamenání za sbližování mezi národy a Nohavica to vítá. Hořkost z této (další) špatné zprávy, která se nyní line českým veřejným prostorem, stejně jako Nohavicova mikymauzovská policie, se mi znovu vkrádá do duše, když držím v ruce kytaru a snažím se o alespoň vzdálenou podobnost s Nohavicovými písněmi. Proč nás (či alespoň některé z nás) Nohavicovo působení mimo pódia stále zvedá ze židlí?

Další články...