Barunka Hušáková (vlevo) a Sofinka Zatloukalová (druhá zleva) při vernisáži výstavy Kamil Lhoták: Knižní ilustrace, vpravo hudebnice, výtvarnice a spisovatelka Petra vychytilová. Snímek Jaromíra Procházky.

Součástí výstavy Kamil Lhoták: Knižní ilustrace, kterou v kutnohorském Knihkupectví a galerii Kosmas připravila umělecká agentura ArcusGallery, byla výstava ve výstavě Pocta Kamilu Lhotákovi. Představila zhruba dvě desítky výtvarných děl, jejichž autory jsou známí umělci, jako například Tomáš Bím či Vojtěch Kolařík, regionální nebo začínající autoři a také děti, které ve výtvarných kurzech vede hudebnice, výtvarnice a spisovatelka Petra Vychytilová.

Grafik a malíř Kristian Kodet

Salon republiky, jak bývala svého času tato východočeská metropole nazývána, je dodnes velkým lákadlem pro uměnímilovnou veřejnost. A to nejen pro architekturu či místní pamětihodnosti a další turistická lákadla, ale především pro pulsující kulturní život, který zde neustále kvasí. V roce 2018 zde slaví jedinečná galerie, specializující se na dílo děda, otce i syna Kodetových, nejen deset let své činnosti, ale též sedmdesátku Kristiana Kodeta, kumštýře třetího v rodě toho jména.

Slovanská epopej. Snímek Petra Horníka, Právo

Výstava obrazů českého malíře Alfonse Muchy Slovanská epopej v japonské metropoli Tokiu byla v loňském roce třetí nejnavštěvovanější výstavou výtvarného umění na světě. Uvedl to časopis The Art Newspaper, který sestavil žebříček nejpopulárnějších expozic podle průměrného denního počtu návštěvníků.

Kateřina Miler zahajovala výstavu svojí klapkou s krtečkem. Zdroj snímku: Zlín Film Festival

Unikátní umělecká díla od předních českých výtvarníků ztvárněná na filmové klapce jsou k vidění v Divadle Hybernia. Výstavu Salonu filmových klapek zde ve středu 4. dubna 2018 zahájila symbolickým klapnutím výtvarnice Kateřina Miler. Klapky budou v Praze do čtvrtka 19. dubna 2018, poté se přesunou do Evropského parlamentu v Bruselu.

Podhůří Lužických hor mělo za sebou bohatou sklářskou minulost, sahající až do vrcholného středověku, když se v polovině 17. století začalo místní obyvatelstvo orientovat více na zušlechťovatelské profese a obchod se sklem, než na samotnou hutní výrobu. O narůstající vyhraněnosti oblasti svědčí i fakt, že v průběhu 18. století již ve velkém počtu českolipským a především novoborským malířům, brusičům a rytcům skla produkce místních hutí nestačila. Polotovary se pro ně musely dovážet až z velmi vzdálených oblastí Čech a Moravy. Do sklářské historie se ale trvalým písmem zapsalo mnoho obcí jmenovaného regionu, mezi nimiž nechybí ani legendární Polevsko nebo i dnešní Častolovice, kde na zpřetrhanou tradici navazuje novodobá Floriánova huť.

Další články...