Obálka nové knihy Jany Klimešové. Snímek: Archív autora

Ke třicátému výročí Sametové revoluce vychází kniha Startky bez filtru a pivo do džbánku. Autorkou je Jana Klimešová, která žije v Irsku. Tato dvougenerační retro kniha vypráví příběh, který mnozí jistě zažili. Knihu vydává nakladatelství Petrklíč.

Kniha Bloudící duše je sedmou v pořadí a druhou sbírkou tajemných povídek čáslavské spisovatelky Jaroslavy Hofmanové Šimůnkové.

Ve čtvrtek 17. října 2019 se vydala za čtenáři nová kniha Jiřího Macha, nazvaná Záhady a taje Orlického kraje

Ve čtvrtek 17. října 2019 se krátce po 17:00 hodině vydala za čtenáři nová kniha Jiřího Macha, bývalého ředitele vlastivědného muzea v Dobrušce, s velice dobře zapamatovatelným, rýmujícím se názvem - Záhady a taje Orlického kraje.

Jiří Severin získal v roce 2012 celostátní ocenění za významné dílo literatury faktu, byl také vyznamenán krajskou cenou Pro Amicis Musae. Zdroj snímku: Archív Jiřího Severina

Historik, muzeolog, učitel a publicista Jiří Severin není na poli literatury žádným nováčkem. Teď se však na rozdíl od svých předchozích děl, která se pohybovala na pomezí literatury faktu a publicistiky, rozhodl sepsat krátké příběhy a moudra z moravských vesnických hospod, sklepů a pálenic.

Přebal knihy Radko Pytlík: Jaroslav Hašek Křížem krážem Evropou / Jak vznikl Švejk. Zdroj snímku: Emporius

O Haškových cestách Evropou krátce po roce 1900, o jeho nočním pokusu skočit z Karlova mostu klasifikovaném policií i jejím lékařem jako regulérní pokus o sebevraždu, i o prvním objevení se postavy Josefa Švejka v kabaretní hře Pevnost v roce 1911 píše Radko Pytlík v publikaci Jaroslav Hašek: Křížem krážem Evropou/Jak vznikl Švejk.

Téměř po osmi dekádách se na knihkupecké pulty vrací kniha Kamila Lhotáka Na suchu a ve vzduchu. Poprvé vyšlo toto autorské dílo (Kamil Lhoták knihu nejenom ilustroval, ale také, jak stojí na patitulu, i vypravuje) v roce 1940, tehdy v nakladatelství Vyšehrad, nyní v edici Miraculum Octavum Mundi nakladatelství Globus International.

Jedinečný příspěvek k historii i současnosti sklářského uměleckého řemesla vydalo v těchto dnech pražské nakladatelství Grada. Jedná se o knihu novináře a spisovatele Ivana Černého Po stopách českých sklářů. Autor s blokem v ruce navštívil dvě desítky současných velkých i rodinných skláren, charakteristických ruční a uměleckou výrobou i faktem, že se zde pořádají exkurze do provozu. Reportáže z hutí pak doplňuje více jak desítka postřehů z předních sklářských muzeí i skanzenů.

Západní část Šumavy se bezesporu chlubí nejstarší sklářskou historií v českých zemích. Svědčí o tom první písemné zmínky z poloviny 14. století. Daleko později pak vznikala v oblasti Krušných a Lužických hor, v Beskydech i v okolí Jeseníku. Ještě později pak ve vnitrozemí. Na Sušicku u Kašperských hor byla v provozu až do druhé světové války více jak stovka dobových hutí.

Obálka nové knihy Dušana Kučery Klatovy za císaře pána. Ilustrační snímek z archívu Dušana Kučery

Zajímavou publikací, která se během září 2018 objeví na knižních pultech, bude bezesporu kniha Klatovy za císaře pána (díl první - úsměvné střípky), jejímž autorem je uznávaný regionální publicista, učitel a dlouholetý klatovský zastupitel Dušan Kučera.

Přebal knižní novinky. Zdroj snímku: Nakladatelství Prostor

Celé 872 strany má sborník Cesty do utopie, který s podtitulem Sovětské Rusko ve svědectví meziválečných československých intelektuálů připravily rusistky Kateřina Šimová a Daniela Kolenovská s historikem Milanem Drápalou. Už věnování Johance, aby věděla, že svět nikdy není černobílý ukazuje, že jim nešlo o soud, ale o připomenutí názorů lidí, kteří zemi navštívili.