Na předvánoční knižní trh se v tento čas dostává další objemný svazek z pera skvělého českého žurnalisty, reportéra a lovce informací Stanislava Motla, autora více jak dvou desítek kniha a spousty televizních i rozhlasových pořadů. Tentokrát se tento „tulák po archívech“ vydal ve stopách milostných dramat patnácti více či méně známých historických a populárních dvojic. Nehledejme však ve více jak 350stránkové publikaci Osudové lásky červenou knihovnu, i když zde hlavní roli hraje Láska.
Láska sladká i bolavá, naplněná i zrazovaná
Představovaná kniha je především historickou sondou. Čtivým perem psanou o lidech a jejich době i časech, které bychom měli znát přinejmenším ze školní docházky, jak z literatury, tak i dějepisu. Po mnoha měsících studia nejrůznějších pramenů, nespočetných hodinách vysedávaných v domácích i zahraničních archívech i cestách na „místo činu“, a během následujícího půldruhého roku psaní, tedy vydalo pražské nakladatelství Rybka Publisher Motlovu knihu Osudové lásky s podtitulem Milostná drama slavných i zapomenutých dvojic. Právě vyšlou knihu široké veřejnosti přiblížil v první polovině roku 2020 stejnojmenný televizní seriál, který, jak už jsme u prací Stanislava Motla zvyklí, sledovaností bohatě předčil mnohé další pořady. Je však třeba upozornit, že na obrazovce nešly všechny příběhy a kniha tak navíc představuje osudy dalších postav, jako třeba milostné vztahy Roberta Capa a Gerdy Taro, světově známých válečných fotografů, nebo Ernesta Hemingwaye a zdravotnice Agnes Hannah von Kurowsky po jeho zranění na frontě.
Slavní i zapomenutí
V televizním seriálu, osobně Stanislavem Motlem moderovaném, jsme například viděli více či méně známé milostné příběhy Boženy Němcové, Rudolfa Těsnohlídka či Jakuba Arbese, ovšemže poutavě zpracované s mimořádnou spoustou zajímavostí a postřehů. Naprostou novinkou byl pak kupříkladu pro většinu diváků vztah aristokratů, kteří významně ovlivnili českou historii – Klemens Wenzel Metternich a Kateřina Vilemína Zaháňská. Kromě dalších ze vzpomínaného televizního seriálu Motlova kniha představuje figury jiné. Co jméno, to pojem: herečka Anny Ondráková a nejlepší boxer světa, inteligentní Max Schmeling, či v již vzpomínaný Robert Capa a Gerda Taro.
Jako návnadu k přečtení této mimořádně zajímavé knihy použijeme pohled do obsahu publikace: Říkali mu básník hrůzy, Pozdní láska, Touhy krásného Klemense, Utajené city, Dantova Beatrice či Jarmila a reportér, Smutek Huga Haase nebo v závěru Pár snů.
Začalo to kalendářem
Především ale dejme slovo autorovi: "Odedávna mě přitahují hluboké lidské příběhy. Takové, které jdou na samou dřeň Života. Osudové i nevšední příběhy, jimž dává Čas patinu nesmrtelnosti. Takové bývají i příběhy lásky. Výjimečné lásky, jež je vlastní výjimečným lidem. Ženám a mužům, co dovedou naplno žít. Naplno milovat. Vášeň, která zapálí jejich srdce, otevře jim zároveň barevný svět pocitů a fantazie. V tomhle světě žijí štěstím, ale často také smutkem. Jsou jako bouře. Dovedou povznést toho druhého až k nebi, aby ho vzápětí nemilosrdně zranili. Jindy jsou naopak zraňováni. Láska už je taková. Má mnohé podoby...“
Těmito slovy Stanislav Motl uvedl v roce 2017 stolní kalendář, který tehdy vyšel. Jeho obsahem byly desítky příběhů zamilovaných slavných osob. Každý týden jeden osud, dvě fotografie a krátký text: příběhy Samsona a Dalily, Kleopatry a Marca Antonia, Alexandra Sergejeviče Puškina a Natalie Puškinové, Pera Bezruče a Františky Tomkové a mnoha dalších. Již tehdy se kalendář jmenoval Osudové lásky. Jeho úspěch byl mimořádný. A tak si Stanislav Motl uvědomil, že pro historika-publicistu je toto téma skvělou výzvou a začal s mapováním osudových lásek, přičemž se, ostatně jako ve všech svých pracech, snažil přijít s dosud neznámými fakty a historkami. Zprvu pro rozhlas a později i pro televizní dvanáctidílný seriál Osudové lásky, na který nyní navazuje stejnojmenná kniha, rozšířená o několik osudových lásek, včetně Frederyka Chopina a George Sandové a další shora jmenované. Navíc obohacená o nové informace, které se do televizního zpracování nemohly vejít.
Na otázku, jak se mu na televizním seriálu pracovalo, Stanislav Motl říká: "Tahle práce pro mne byla zajímavá také tím, že nešlo o klasický televizní dokument. Herecká účast v takzvaně dohrávaných scénách seriálu dodala punc neobyčejnosti..."
A co osudové lásky samotného autora?
"Mám to velké štěstí, že potkaly i mne. Je jich několik, ale nejvíce jsem přitahován literaturou a historií,“ usmívá se novinář a spisovatel Stanislav Motl. „A budu jim, myslím, věrný až do poslední své řádky...“
Stanislav Motl (* 6. března 1952), rozhlasový a televizní reportér a dokumentarista, je autorem více jak dvaceti knih, jejichž hlavním tématem jsou příběhy z nejnovější či vzdálené historie. Leckdy jsou tyto příběhy obestřeny magickým závojem tajemství a záhad. Mezi jeho velká témata patří například i literárně zpracované osobní zážitky z námořních, horolezeckých či jiných expedic. Patří mezi poslední vyznavače heuristické metody pátrání u nás. Nespoléhá na ošidný internet a sociální sítě a pro co největší autenticitu putuje za svými tématy nejenom po rodné zemi, ale také v zahraničí, leckdy i daleko za mořem. Při své reportérské práci hledá svědky dávných událostí, pamětníky, zasvěcené badatele, pátrá po archívech, kde se výborně orientuje.
Za rozhlasový cyklus Stopy, fakta, tajemství získal Stanislav Motl v roce 2010 cenu Asociace mezinárodního vysílání v Londýně. V soutěži, které se pravidelně zúčastňují prestižní světové rozhlasové a televizní stanice, jako například BBC či CMM nebo RFE/Radio Liberty získal, jako první Čech v historii hlavní cenu v kategorii Nejlepší investigativní dokument. Mezinárodní porota ocenila jeho dokument Chlapec a hvězdy, pojednávající o Petru Ginzovi, který v terezínském ghettu vydával v letech 1943 až 1944 časopis Vedem.
Tuto cenu, která je považována za rozhlasového Oscara, získal i o rok později za dokument Letec a smrt. Porota tehdy ocenila zejména jeho pátrací práci v československých, ale hlavně zahraničních archívech.
Stanislav Motl je rovněž nositelem hlavní novinářské ceny E. E. Kische a spolunositelem mezinárodní novinářské ceny Jeden svět (za reportáž z válečné Jugoslávie Lidé pod bombami). K jeho významným aktivitám též patří přednášky nejenom v Česku, ale i v zahraničí, ročně jich uspořádá několik desítek!
Autor: Ivan Černý
Zdroj snímků: Archív Rybka Publisher
O dalších knižních novinkách si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku Antikvariátu U Skleněné kašny