Jak vidí technologickou budoucnost významný novinář a spisovatel Ondřej Neff? A je on sám veskrze technologickým optimistou? Proměňuje se s technickou vyspělostí i lidský charakter? Výrazný autor science fiction Ondřej Neff se stal autorem již čtvrté povídky z edice Backend Stories a my jsme byli u toho! Knížka se pokřtila v Luxoru na pražském Václavském náměstí a jako ozvěny minulosti jsme pro vás připravili tento rozhovor s Ondřejem Neffem.
Jak jste reagoval, když přišla od Škoda Auto nabídka napsat další povídku Backend Stories?
Moje povídka 3 kroky do tmy je už čtvrtou knížkou v edici Backend Stories. Zadáním bylo, že to má být knížka zábavná,pracující s IT prostředím, a nějakým způsobem se má týkat Škodovky. Já osobně mám rád, když mám zadání, protože jsem líný člověk. A když mi někdo zadání poskytne, rád se toho ujmu.
Takový přístup nemá zdaleka každý. Neměl jste pocit, že by zadání omezovalo Vaši kreativitu?
To je rozdíl mezi profesionály a amatéry, amatér se rozpláče a profesionál se dá do práce. Někomu by to zamotalo hlavu, já se do toho pustil a knížka je na světě.
Co na projekt Backend Stories říkáte?
Mně se ten projekt velice líbí. Škodovka jako firma má obrovské IT oddělení, celá firma je vlastně jeden velký počítač. A počítačové oddělení stojí o nové lidi. Když si pak někdo z oddělení brain trustu uvědomil, že spousta čtenářů sci-fi jsou fandové IT, vznikla celá idea Backend Stories.
Povídka 3 kroky do tmy tematizuje mobilitu, nové technologie i umělou inteligenci. Jste vy sám velký nadšenec pro moderní technologie?
Samozřejmě, jinak bych ani nebyl autor science fiction. Věnuji se tomu desítky let. Mobilita, elektromobilita a autonomní automobily, to je ostří břitvy technologického vývoje. Logicky jsem proto volil toto pojetí. Moje povídka je hodně technologicky posazená. Za hranicí reality tam čtenář najde motiv vědomí u počítacího stroje či IT entity. To v tomto století nebude, a možná nikdy.
Děj Vaší povídky se odehrává v roce 2044. Do povídky jste si toho tedy musel hodně „domyslet“. Například hrdinka povídky, Marta Vondrová, studuje obor Psychologie řídících jednotek, tedy „obor budoucnosti“, Vojta Pátek ovládá počítač „aktivními rukavicemi“. Baví Vás tohle domýšlet?
Samozřejmě, na tom je to založené. Povídka 3 kroky do tmy se odehrává ve třech různých prostředích. Rád dám do knihy něco ze svých zkušeností a tato místa a země jsem volil i proto, že jsem na nich sám byl. Snažil jsem se vymyslet, jak by asi tyto společnosti mohly za čtvrt století vypadat, jak po stránce sociální, tak třeba strukturální.
Komunikoval jste nějak s týmem Škoda IT, korigovali nějak obsah povídky?
Ano, aby tam nebyly nesmysly, kterých se laik snadno dopustí.
Dovedu si představit, že jste se tedy při procesu psaní dověděl leccos nového, je to tak?
Mnoho jsem se toho dověděl o Škodovce jako firmě. Čechovi těžko unikne existence této firmy, třeba já měl v průběhu života škodovky čtyři. V továrně jsem byl už v roce 1985, ale dneska je to něco úplně jiného. IT zázemí je ohromující. Zavedli mne třeba do sklepení, kde mají záložní zdroj. To je věc, která by se do vašeho Paláce knih Luxor nevešla. To jsem měl chuť padnout na kolena a klanět se tomu. Ono to svítí ve tmě, je to úžasné. Přál bych každému, aby se tam mohl podívat.
Někdo vnímá moderní technologie jako jedinou možnou cestu, někdo naopak jako zkázu lidstva. Jak Vy sám vnímáte otázku nebezpečí moderních technologií?
Zkázu lidstva vidí lidé za vším. Já v ni nevěřím. Technologie jsou bezvadné. Hrozba přichází od jednotlivých lidí, ne technologií. Je to zkrátka o lidech.
Myslíte, že i lidský charakter se postupem času vyvíjí, nebo lidé prostě zůstávají navzdory technologiím stejní?
To je zajímavá otázka. Pochopitelně, že lidé se mění, a i jejich vztahy se přizpůsobují změnám doby. Ale domnívám se, že lidské jádro zůstává v zásadě stejné, stabilní.
Využíváte technologie i při psaní povídek a knih (diktování, předčítání, hlasové poznámky apod.), nebo raději píšete „postaru“?
Já píšu už třicet let na počítači, předtím na psacím stroji. A už dvacet let používám počítač s dvěma obrazovkami. A to je vše. Pak samozřejmě následné technologie jako je Google, internet. Ale diktování, to já bych neuměl.
Jsou nějaké sci-fi knihy, které Vás v poslední době výrazně oslovily, nebo autoři, kteří prostě nezklamou?
Z těch autorů je to William Gibson, jeden z nejznámějších autorů kyberpunku. (Pozn. Gibsonovu novelu Neuromancer přeložil Ondřej Neff do češtiny už v roce 1992. Kniha se letos dočkala nového vydání v nakladatelství Laser, tentokrát v překladu Josefa Rauvolfa.) Z nových autorů je pro mne objevem Liou Cch‘-sin, který čtenáři překládá unikátní pojetí vize lidstva a techniky. Nesmírně mne to oslovilo. (Pozn. čínskému autorovi veleúspěšné trilogie Problém tří těles, Temný les a Vzpomínka na Zemi vyšla na podzim 2019 novinka Kulový blesk. Vydává nakladatelství Host.)
Chystáte pro nás Vy sám něco nového?
Hotovou mám knihu Barbora a Zlatý robot, která vyjde na jaře. Je určená pro děti a ilustrace k ní vytvořil Karel Jerie. Dále pak dokončuji román Ultimus.
Autorka: Ivana Oberhofnerová
Zdroj: luxor.cz
Další rozhovory o knihách u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny