Šárka, která trpí těžkou šerosvitostí, soustředěně tvoří svůj obraz

Je to vůbec možné, mnozí z nás se zcela jistě zarazí. V prvním případě samozřejmě, že ano. Poslední generace moderních protéz dokáže více než jen to. Ale aby nevidomý maloval či kreslil, kdo to kdy slyšel. A přece je to pravda. Toto umělecké vyjádření zrakově postiženým lidem umožňuje unikátní, světově uznávaná, patentovaná metoda bosenského akademického malíře Sabahudina Čeča, trvale žijícího a tvořícího v Praze.

Jiří Máška, sochař a grafik, sbírá díky své jedinečné píli jeden úspěch za druhým prostřednictvím výstav svých děl v zámoří, Evropě a pochopitelně i České republice.

Na Akademii výtvarných umění v Praze se Leták v atelieru Františka Jiroudka zabýval krajinomalbou. Restaurování studoval u Reinharda Ondráčka, a figurální malbu u Karla Součka

Jeden z našich nejúspěšnějších současných malířů, též přezdívaný Portrétista Prahy, je klasikem v pravém slova smyslu. Poctivou malbu se nesnaží nahradit samoúčelnou hrou barev či abstrakcí. Cestu k úspěchu nehledá v nejrůznějších -ismech či počítačových kouzlech nebo tzv. aranžeringu, který se možná hodí za výkladní skříně obchodního domu, ale rozhodně ne do umění.

V pražských Bohnicích žije a tvoří již drahně let ruský malíř ověnčený cennými trofejemi z mnoha zahraničních malířských soutěží. Tento umělec takříkajíc v nejlepších letech (narodil se v roce 1948 v Moskvě), zakotvil v Praze začátkem osmdesátých let minulého století jako pracovník tehdejšího Domu sovětské vědy a kultury.

Tvůrčí koncert na sklářské píšťaly - aneb, jak se rodí krása

Mezi populární turistické cíle patří i technické památky nebo prohlídky zajímavých dílen, kde kvete jedinečné umělecké řemeslo. Co může být zajímavějšího, než kupříkladu sledovat na vlastní oči, jak se rodí z bubliny žhavé skleněné hmoty na sklářské píšťale umělecký artefakt? Tento velký zážitek nabízí jedinečná sklárna v dřevěnici mistra Jiřího Pačinka na Novoborsku.

Originální výtvarník, který ve svém pojetí povýšil keramiku na sochařinu, tvoří již více jak čtvrt století u vltavského kanálu Čertovka, který odděluje ostrov zvaný Kampa od zbytku Malé Strany. Naše kroky vedou do legendárních pražských míst, kde svého času žilo a tvořilo mnoho osobností naší kultury. Bohémský štafetový kolík zde dnes třímá v ruce kumštýř s nezaměnitelným tvůrčím rukopisem, se kterým z glazované hlíny pouští do světa jedinečné nahaté figury, především ženské. Do podoby Stvořitelovy Evy mají sice dosti daleko, ale jsou o to více populární a žádané.