Gabrielovy sochy ožívají v okolním prostoru

Sochy Michala Gabriela se zjevují v městském prostoru. Snímek Jana Šídy, Právo

Pozvánka

Prezentace souboru třinácti bronzových soch Hráči Michala Gabriela v pražském Bastionu je ouverturou čtvrtého ročníku Sculpture Line. Akce, jež potrvá od středy 13. června do neděle 30. září 2018, si klade za cíl prezentovat sochařská díla ve veřejném prostoru a začleňovat je do městských ulic či náměstí, aby se lidé naučili s nimi koexistovat.

Přesně toho chce docílit i Gabrielova instalace. Vybral si k tomu velmi impozantní prostor, zatravněnou plochu ve zbytcích pražského opevnění. Místo je sevřené mezi dvěma městskými dominantami. Z jedné strany se sochy dívají na betonovou masu Nuselského mostu a rozložitou stavbu Kongresového centra, zatímco z druhé strany na ně vykukují věže vyšehradského kostela svatého Petra a Pavla. Novogotická stavba, ve které se dle pověsti vsadil kněz s ďáblem o svou duši, dává celkové prostorové kompozici mysteriózní nádech.

Autorovy sochy se totiž nikdy neomezovaly pouze na místo, ve kterém byly usazeny, ale vždy pomyslně přetékaly do okolního prostoru a symbolicky v něm ožívaly a získávaly další identitu. Koně i levharti putovali městskými sady či ulicemi a doprovázeli se s lidmi navzájem.

Tak je tomu i na hradbách. Návštěvníci procházející mezi figurami v životní velikosti se vlastně v ten daný moment stávají sami skulpturou. Protože jsou sochy umístěny v plenéru, mění se denní světlo a v noci je zvýrazňuje i umělé osvětlení. Dle autora název Hráči skrývá určité tajemství. Musíme se tedy ptát, co jednotlivé postavy vlastně představují a jakou hru hrají. A jestli ji hrají jednotlivě samy za sebe, či v kolektivu. Jejich ruce vrůstají do země, takže je vlastně ukotvují do zemské kůry, nebo z ní možná naopak klíčí coby bronzové stromy.

Celý cyklus lze vnímat i jako určitou alegorii našeho světa. V prostoru lokalizovaném mezi východní a západní stranou se nacházejí lidské bytosti, kterým tvůrce určil neměnné role jednou provždy, a nad nimi každý den putuje po stejně neměnné trase slunce.

Autor: Jan Šída
Zdroj: Právo

Další pozvánky na výstavy výtvarného umění u nás i v zahraničí najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery