Malířka a grafička Bohunka Waageová vyznává ve své tvorbě imaginaci a fantazii, vždy však v kombinaci s realistickými prvky. Do jejích obrazů se promítají a vzájemně se prolínají vesmír, příroda, především stromy a nejrůznější symboly - kříž, hvězda, vejce, stvoření... A samozřejmě - andělé. Ti se také stali hlavním symbolem velkorozměrového uměleckého nástěnného kalendáře Andělé Bohunky Waageové 2021, který právě vychází ve specializované edici Tempus in Immortalibus Lapidibus.
Bohunku Waageovou, křehkou bytost, z jejíchž obrazů doslova proudí energie, jsme požádali o rozhovor, který byl nejenom o kalendáři a bytostech andělských...
Z Vašich obrazů skrytá energie přímo sálá. Mnohé z nich jsou i formálně "ohnivé", ve kterém znamení jste se narodila?
Jsem v Blížencích. A jednou mi někdo řekl, nohama že jsem pevně na zemi a hlavou v oblacích. Trochu to tak je, ačkoliv, jak přibývají člověku roky, může si dovolit sny a vize víc vytvářet a realizovat..
Nezaměnitelné grafické listy Vám přinesly členství ve SČUG Hollar i uznání nejenom odborné veřejnosti, ale především obdiv milovníků výtvarného umění. Jak dlouho a kterým technikám jste se věnovala?
Už jako dítě jsem začala malovat, tenkrát hlavně pastely, poté i oleje, o grafice jsem neměla ještě ani tušení. Na "Hollarce" jsem jí postupně propadla. Myslím si, že do doby osmdesátých let minulého století se báječně hodila. Moje suché jehly, lepty v kombinaci s akvatintou, později i litografie, měly kouzlo, dávaly naději i nabízely zamyšlení. Poslední grafiky jsem vytvořila v roce 2005. Ne, že bych přestala tvořit, ale vracela jsem se přes akvarely zase k olejům.
První profi grafika byla tuším z roku 1968. Tak dohromady jsem se grafice věnovala skoro čtyřicet let. To je celkem dost a dost bylo i grafik.
Ilustrovala jste básnické sbírky a prozaické knihy. Co Vás na knižní ilustraci nejvíce bavilo?
Poslední grafiky byly zrovna ilustrace k básním, vlastně i první ilustrace byly grafiky, vždy lepty s akvatintou. Hodně ilustrací jsem vytvořila perem a tuží. Také byly příležitostné pérovky v novinách. Co mě na ilustracích bavilo? Propojení příběhu s obrazem. Vyjádřit to, co chce autor, souznít s ním, ale aby to vyjádřilo zároveň můj styl.
Vaše obrazy v sobě nesou i dramatický děj a náboj. Jistě Vám tato schopnost na malém prostoru zachytit a zobrazit drama pomáhala při spolupráci na filmové tvorbě, kterou jste také prošla...
Filmové tvorby jsem se jen dotkla, nebylo jí moc, ale bohužel se nezrealizovala. Navrhla jsem loutky pro pohádku Černý princ - bylo to snad až pětadvacet kreseb loutek. Myslím, že nebyly špatné, dostala jsem honorář a to bylo vše, proč se to nerealizovalo, jsem se vlastně nikdy nedověděla. Škoda...
Dalším výtvarným médiem, na které jste se především v poslední době zaměřila, je fotografie. Zdá se, že v ní máte dvě hlavní témata: stromy a anděly...
Jednou jsem dostala k vánocům tablet, PC jsem sice měla a starý mobil, ale najednou tu byla možnost fotit. Bylo to nové medium! Dnes už mám sice malý profi fotoaparát, ale tehdy jsem dychtivě fotila vše co se naskytlo. Vše při svých cestách i procházkách. Někdy vznikala velmi zajímavá fota jak stromů, tak jejich detailů, architektury, světla. A světlo, to je velký, úžasný činitel...
Vedle barevnosti a kompozičního dramatu hraje ve Vaší malířské tvorbě rovnocennou roli právě světlo. Bez velké nadsázky se dá říci, že malujete světlem...
Ano, světlo, je mým důležitým prostředkem při tvorbě obrazů, při zobrazování mých pocitů v nich. Samozřejmě nejenom světlo, důležitá je kompozice, barvy. Vše se musí propojit, mělo by to souznít v harmonii pro mě důležité. A to světlo by mělo hrát důležitou roli, jakoby se čas na okamžik zastavil. Světlo a příznivé podmínky zde na Zemi, které se zde vytvořily za miliardy let, za předlouhý čas od Velkého třesku, které nám umožňují žít.
Dodnes se vědci přou, co se vlastně stalo... Kdo to způsobil, co bylo před Velkým třeskem? Pochybuji, že někdy budeme znát úplnou pravdu. Hubbleův teleskop nám umožnil nahlédnout na nekonečné divadlo vesmíru a když se v létě dívám na noční oblohu, jsem v úžasu. A přitom je to nepatrný zlomek velkého vesmíru, co vidím. To si potom kladu otázku, kdo jsme, kam jdeme a hlavně se raduji, že to mohu prožívat, že jsou tu lidé, které mám ráda, kteří se umějí také radovat.
Vaše malířská tvorba je těsně spjata s duchovnem a vesmírem. Ostatně, sama jste v textu pro kalendář Andělé Bohunky Waageové 2021 zmínila i fotografie z vesmírných hlubin, které zachytil Hubbleúv teleskop. Jsou Vám inspirací?
Myslím si, že to bylo vlastně symbolické, udělat andělský kalendář. Žijeme nyní ve světě, který je nemocný. Co bude dál? Mysleli jsme si, že jsme velcí páni a že můžeme vše, mnozí z nás vyloženě Zemi zneužívali a drancovali. Je to snad nějaký trest?
Co bylo impulzem k vydání velkoformátového uměleckého nástěnného kalendáře Andělé Bohunky Waageové 2021?
Mým přínosem je láska a obdiv k místu kde žijeme, a to vkládám do svých obrazů. Snažím se dát lidem radost, zamyšlení a uvědomění, že přes všechny negace, které v současnosti prožíváme, je tu cesta, je tu čas, abychom krásu a magičnost, rozmanitost a přitom souhru naší Země prožili. Aby naše planeta Země kroužila dál podivuhodným vesmírem.
A tak, jak doufám, snad i tento kalendář, který vychází v limitovaném nákladu ve specialitované edici Tempus in Immortalibus Lapidibus, k tomu svým nepatrným dílkem přispěje...
Autor: Miroslav Moravec
Zdroj snímků: i-passage.cz a waageova.cz
Další rozhovory o výtvarném umění u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery