Odolena Voda, ležící nedaleko Kralup nad Vltavou, se může pochlubit Vítězslavem Hálkem (* 5. dubna 1835; + 8. října 1874), básníkem, prozaikem a dramatikem. V budoucnu se, doufejme, bude moci pyšnit i talentovanou malířkou Olgou Truskovou (* 1983), širokou kumštýřskou duší, vyjadřující se několika výtvarnými technikami.
Přesto, že má za sebou několik úspěšných výstav doma i ve Francii, pořád ještě maluje a tvoří takříkajíc na koleně. Především u rodičů doma u kuchyňského stolu, kde o vlastním ateliéru s klasickými malířskými štaflemi jen sní. To však nic nemění na tom, že jí kritici a znalci výtvarného umění předpovídají hvězdnou budoucnost.
Tvůrčí motto Olgy Truskové: "Malování a kreslení je můj způsob poděkování životu. Budu ráda, obohatím-li svými obrazy i Váš život... Život je tvorba, tvorba je život."
Jak známo, výtvarní umělci a malíři především bývají dosti nepraktičtí lidé, navíc povětšinou se, při své práci, veřejnosti stranící. Olga Trusková, chtělo by se říci, se svým životem žene vpřed s nezdolnou energií mládí, schopností překonávat potíže a problémy, neuzavírající se do své ulity. Navíc suverénně ovládá internet a všechny jeho technické finesy, takže je ve spojení s umělci-vrstevníky a dalšími zajímavými lidmi kdekoli na světě dle potřeby.
Svého času absolvovala vysokou školu ekonomického rázu s titulem inženýr, který ale prakticky nepoužívá. Čte a hovoří sedmi jazyky (!), ráda se vzdělává a cestuje. Akademické malířské vzdělání nemá, což ji nijak nebrání v tvůrčí činnosti, neb je, jak se říká, talentem od Boha.
"Mým nejoblíbenějším tématem jsou ženy a květiny, usmívá se. Věčné téma lásky a hledání mé ženské duše..."
Výstavy obrazů Olgy Truskové jsou, jak píší recenzenti, koktejly stylů, témat a nálad.
O výtvarné umění se ale zajímala již od základní školy, kdy dělala své první pokusy s vodovkami nebo pastelkami. Kupodivu ty má ráda dodnes, jak o tom svědčí její vodou rozmyvatelné voskovky na papíře či až kaligrafické tahy tuší. Potíže ji nedělá akvarel, pastel ani olej či akryl.
O svém díle říká, že obrazy zachycuje vlastní cestu životem. Jedná se o příslovečné kamínky, které sbírá do svých až dívčích idealistických kapes. Jsou o pozitivní energii, harmonii, čistotě a kráse života.
Na otázku techniky nám Olga Trusková řekla: "Mým ideálem v tvorbě je vyjadřovat se co nejjednodušším způsobem – pár tahy zachytit to, co mě obklopuje, nebo to, co právě prožívám…Vím, že se musím uvolnit a nechat skrz sebe tvořit něco vyššího."
A náměty?
Tato mladá výtvarnice ráda ve své tvorbě experimentuje a s nadšením se pouští do nových věcí. Přitom se však vyhýbá přílišnému opakování námětů a nehledá jednotný tvůrčí rukopis nebo styl, chcete-li. Jejími hlavními kritérii jsou míra nadšení z tématu a radost z tvůrčí práce.
Galerie Idea
Se stejným nadšením, s nímž se Olga Trusková vrhá do tvorby, tak před pěti lety, v říjnu 2013, založila v Praze na Letné mimořádnou výstavní síň. Tady dala prostor domácím i zahraničním umělcům, nehledě na jejich vzdělání či kariéru.
Necelé tři roky, než musela kvůli změně v podmínkách pronájmu a celkové finanční zátěži tyto výstavní prostory své zrušit, zastupovala osm pečlivě vybraných malířů a kreslířů z České republiky, Francie, Španělska, Anglie i Ruska.
Olga Trusková s elánem sobě vlastním pořádala pestré výstavy nejen obrazů, ale i fotografií, keramiky, soch či šperků. Výběrem od běžného uměleckého proudu lišících se umělců dala prostor reprezentantům takřka kvalit legendární avantgardy Nezvalovského typu, která velmi, velmi na současné výtvarné scéně chybí.
Hladinu veřejného zájmu kromě jiných kupříkladu zčeřila výstava Nezapomínejme na oběti kapitalismu minulé, současné i budoucí, o které se dlouho hovořilo i v odborných kruzích. Jednalo se o kolekci obrazů a objektů Libuše Staňkové (* 1945), aktivistky Alternativy zdola, Ne základnám a Spojenectví práce a Solidarity. (Třešničkou na dortu je, že pár měsíců před tímto levicově laděným projektem v galerii vystavoval bývalý člen ultrapravice, jemný člověk tvořící surové realistické oleje.)
V roce 2016 však musela Olga Trusková ustoupit ekonomickým tlakům a galerii zlikvidovat. Nedělá z toho tragédii, život jde dál a alespoň má více času na svou vlastní tvůrčí činnost.
"Zrušení galerie je stejně napínavé dobrodružství, jako jí zakládat" dodává malířka Olga Trusková, která hned rok poté sklidila velký potlesk s desítkou svých děl na výstavě v Honfleur nedaleko Paříže. "Byly to hezké měsíce radostí i starostí, které mě obohatily a i ledacos naučily..."
Nabídku, která se bude postupně rozšiřovat, obrazů a kreseb Olgy Truskové najdete v internetové Galerii myrro nebo přímo zde
Autor: Ivan Černý
Snímky: Archív Galerie Idea
Na další návštěvy ateliérů se můžete s webem Putování za uměním vydat zde nebo na facebooku ArcusGallery