Rozhovor - Čtečku si podepsat nedáte

Literatura

Typický „kolosální“ grafický román je v současnosti čtyřkilová kniha v ceně přes dva tisíce korun, jejíž sběratelská hodnota roste, říká Václav Dort z nakladatelství Comics Centrum.

Jsou komiksy pořád záležitostí jen pro úzkou skupinu fanoušků?

Ne, trh se mění. Například zhruba třetinu zákazníků teď tvoří ženy. Přestaly čtení komiksů skrývat. Dříve jim to bylo trapné. Vzpomínám si, že když k nám kdysi přišly do prodejny koupit knihu nějaké dívky, vždycky říkaly, že „to mají pro někoho“. A pak jsem je viděl o ulici dál v kavárně, jak si komiks čtou.

Častými zákazníky jsou také profesionálové z oborů, které pracují s obrazem. Fotografové, kreativci z reklamních agentur nebo filmoví tvůrci hledají v grafických románech inspiraci. Hlavní skupinou ale zůstávají čtenáři, kteří se chtějí komiksy prostě bavit.

Některá nakladatelství uvádějí, že překážkou pro rozvoj trhu jsou problémy s prodejem přes běžná knihkupectví?

To je pravda. Distribuce do knihkupectví znamená dvojnásobnou cenu pro zákazníka. Povětšinou si knihkupci nechtějí tvořit cenu sami, nejsou schopni s ní vůbec pracovat a vyžadují komisní prodej.

A teď po nás dokonce chtějí, abychom začali přímo na přebal zase tisknout pevné ceny. Knihy také často poničí špatnou manipulací. To všechno je pro nakladatele vražedná kombinace. Sláva čestným výjimkám.

Komiksy často tvoří série. Konkurenční firma Crew kritizuje, že některá nakladatelství vydají úvodní část příběhu, ale kvůli nízké prodejnosti už pokračování nevydají a zklamou čtenáře.

Podle mě je naopak chyba čtenáře utvrzovat v tom, že série vyjde celá, i když se neprodává. My grafické romány milujeme, ale fanouškům poctivě říkáme: „Musíte nám pomoct, bez vás se to neobejde.“

Vidíte novou cestu v prodeji elektronických komiksů?

Ne, to zatím moc nefunguje ani ve světě. Známý z amerického nakladatelství mi říkal, že mladí lidé e-knihy v USA odmítají. Je nepohodlné je číst, grafická úroveň je horší než na papíře. Až budou k dispozici lepší displeje a nové technologie, pak možná. Kniha má ale také svůj sociální rozměr. Když jsme tu měli na návštěvě autora komiksu Vrána Jamese O’Barra, bylo dojemné pozorovat, jak si čtenáři chodili pro podpis s doslova „očtenými“ knihami. Bylo vidět, co pro ně znamenaly. Nedovedu si představit, že by si nechávali podepsat čtečku nebo tablet. Na koncertě si také od hudebníka nenecháte podepsat flashku.

V jakých nákladech komiksy vycházejí?

Náš průměrný titul má náklad tisíc pět set až dva tisíce výtisků. Pak jsou tu takzvané kolosální knihy, kde se cena pohybuje přes dva tisíce korun a náklad kolem tisíce výtisků. Každá z těchto kolosálních knih má uvnitř unikátní číslo a seznam jejích předplatitelů. Komiksy z této edice pro jejich technickou náročnost nedotiskujeme. Takže sběratelská cena po vydání roste. Například první kolosální knihu Kurva velký Sin City, kterou jsme vydali před třemi lety za 2200 korun, dnes lidé kupují v zabaleném stavu i za patnáct tisíc.

Kupují je lidé i čistě jako investici?

Ano, ale mě to vlastně štve. Dobře vím, jakou máme s výrobou náročnou práci, a pak vidím člověka, který knihu nečte, dokonce si ji ani nevybalí. Obecně je u nás beletrie výrazně levnější než v jiných zemích. Na komiksy jsou drahá už jen práva. Za licence pro Česko platíme stejné sumy, jako kdybychom je kupovali třeba pro Německo nebo Francii.

Autor: Tomáš Stingl
Zdroj: E15

Další rozhovory o knihách u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery