Na pražské výstavě Ach, ty akty, kterou pro komorní galerii U Posledního soudu (Jagellonská 8, Královské Vinohrady) připravuje kutnohorská umělecká agentura a galerie ArcusGallery, se návštěvníci seznámí i se zajímavou a nepříliš známou fotografickou technikou - kyanotypií. Používá ji kutnohorský fotograf a grafik Radek Volf pro sérii komponovaných fotografických koláží...
Můžete našim čtenářům stručně, ale srozumitelně vysvětlit, co to kyanotypie vlastně je?
Kyanotypie (modrotisk) je historickou fotografickou technikou, která byla objevena roku 1842 a je založena na fotocitlivosti železitých solí. Roztok citranu železito-amonného a kyanoželezitanu draselného se po smíchání obou nanáší štětcem na podložku – já například používám kreslící čtvrtku. Tato metoda je kontaktní, výsledný obraz má tedy stejný rozměr jako kopírovaný negativ, který se exponuje pod UV světlem, což je možné třeba i na slunci. Po vykopírování se obraz vyvolává pod tekoucí vodou, kdy se vymývají neosvícené soli. Výsledný obraz je výrazně modrý.
Čím Vás kyanotypie, navíc v dnešní době, kdy vládne digitální fotografie, zaujala? Jak dlouho se jí věnujete?
První pokusy s kyanotypií jsem dělal v roce 2014. Tato technika mě oslovila právě proto, že se fotografie zpracovávají „po staru“, kde při vyvolávání vidíte, jak se obraz postupně objevuje. Je to do určité míry dobrodružství, když úplně nevíte, jak to dopadne. Abych byl upřímný, tak ale i v tomto případě se v současnosti využívá digitální technologie, když fotomontáže vznikají ve Photoshopu a negativ se tiskne na laserové tiskárně. Je to vlastně jakési propojení analogové a digitální technologie.
A aby to nebylo tak jednoduché, fotografie na výstavě, které jste vyvolal historickou fototechnikou kyanotypie, jsou navíc ještě tónované do hněda...
Protože výsledný obraz je modrý (tzv. berlínská, nebo také pruská modř), není moc vhodný pro portrétní nebo krajinnou fotografii. Lze ho však s úspěchem tónovat od modrofialových, přes nazelenalé až po hnědé tóny, kdy výsledný obraz už není tak křiklavý. Tónuje se kyselinou tříslovou - taninem, takže tisky stačí namočit v silném černém čaji, který jej obsahuje. Ten zabarví také papír takže se dosáhnei určité patiny. Různou dobou procesu tónování se docílí odlišných odstínů.
Proč jste zvolil pro výstavu Ach, ty akty právě tuto techniku, která je unikátní a vlastně nepříliš známá?
Právě proto, že v dnešní „digitální době“, kdy se fotografie tisknou na inkoustových tiskárnách, jde tak trochu o návrat k základům. Celý proces, od namíchání roztoku, přes nanesení na podložku, osvit, až po samotné vyvolání dodá fotografii na originalitě a takto zhotovený tisk může být pro diváka zajímavý.
Vernisáž výstavy Ach, ty akty v pražské vinárně a komorní galerii u Posledního soudu (Jagellonská 8. Královské Vinohrady), na které fotograf a grafik Radek Volf představí své komponované fotokoláže vyvolané právě kyanotypií bude od 17:30 hodin v úterý 2. května 2023.
Autor: Ivan T. Trnavský
Snímky: Archív Radka Volfa a i-passage.cz
Autor je spolupracovníkem webu Putování za uměním
Další rozhovory o výtvarném umění u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery