Kenneth Branagh režíroval nejnovější adaptaci klasické detektivky Agathy Christie a sám sebe dosadil do hlavní role potrhlého génia kriminalistiky Hercula Poirota.
Pokud ještě dnes existuje někdo, kdo nezná zápletku Vraždy v Orient Expressu, může dočíst tento odstavec, jinak lze s klidným svědomím přeskočit na další. Jde o to, že vybraná společnost cestuje v 30. letech minulého století luxusním expresem přes Balkán do Londýna a kdesi v horách zapadnou do sněhu. Tam dojde k záhadné vraždě amerického obchodníka a pachatelem může být prakticky každý. Řešení se ujme detektiv s nejbrilantnějším mozkem a nejpříšernějším knírem světa - Hercule Poirot.
Postavu detektiva si přiklepl sám režisér. Jako by neměl vůbec strach, že může být zastíněn, obklopil se hereckou elitou včetně Johnnyho Deppa, Michelle Pfeifferové, Penélope Cruzové, Willema Dafoea, Judi Denchové a dalších. Ukázalo se, že měl pravdu - Poirota skutečně zastínit nelze.
Kenneth Branagh zdůraznil jeho komické stránky, které nespočívají jen v absurdním kníru nebo přízvuku, ale spíše v chování. Poirotovo podivínství zábavně rozehrál třeba na příkladu vajíček nebo dortíku, který si dává s kluzkým a lehce psychopatickým Deppem.
Herci odvádějí dobrou práci na dobré předloze. Skvěle vykreslené postavy se zajímavými motivacemi mají charizma, některým divákům ovšem může vadit, že jde o detektivku tak notoricky známou a mnohokrát natočenou. Také dlouhé statické přednášky a vysvětlovačky působí v současném filmu nepatřičně, adaptaci tak lze jen těžko nazvat přelomovou. Na druhou stranu je jasné, že tato klasika se radikální reinterpretaci vzpírá.
Bez skutečných exteriérů a akce
Když se Kenneth Branagh pokouší oživit žvanírnu krotkou akční scénou, dopadá to rozpačitě. Pokusy vyjít ven z vlaku vypadají nepřirozeně, protože v příběhu k tomu není skutečný důvod. Poirot například vyslýchá dámu v zimě na sněhu a sedí u toho na zmrzlých židlích - vedle nich stojí luxusní vlak, kde je teplo a restaurace.
Ačkoliv je kameraman filmu Haris Zambarloukos schopný a velmi se snaží o invenční záběry v rámci stísněného prostoru, trochu to vypadá, jako by se režisér rozhodl točit rozmáchlé dílo a pak mu došel čas nebo peníze. Netočí v pořádných exteriérech, na první pohled je jasné, že přírodní pozadí stvořil počítač, žádnou Jugoslávii nepřipomíná (spíš Kanadu) a vrchol nesmyslu představuje nádraží uprostřed pustiny, kde není žádné město.
Stará dobrá Vražda v Orient Expressu svou podstatou není dvakrát vhodná ke zfilmování. Kenneth Branagh se o to přesto pokusil a jde nakonec o vcelku přijatelný pokus.
Autor: Stanislav Dvořák
Zdroj: Novinky
Další filmové recenze najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery