Jakmile začne hvězda šoubyznysu psát literaturu, klade si čtenář otázku, zda jde o pózu, nebo potřebu vyslovit niterný prožitek, navíc vypovězený úplně jiným druhem umění. To je případ i čtyřsetstránkové povídkové knihy Toma Hankse Neobvyklý typ, kterou do češtiny přeložil Vladimír Medek.
Sedmnáct příběhů začalo vznikat vlastně po jeho vůbec první povídce Alan Bean plus čtyři, kdy se jeho hrdinové rozhodli, že se po vzoru Apolla 12 vydají do vesmíru. O žádnou velkou sci-fi nešlo, spíš o fantazii kamarádů. Americká literární historie ale už získala dalšího začínajícího spisovatele. Osudy oněch hrdinů přiměly Toma Hankse k pokračování, a protože zjistil, že nelze povídkovou knihu napsat jen o nich, rozhodl se přidat další postavy a situace.
Sběratelská vášeň
Tak se zrodila nejlepší povídka Štědrý den 1953. Vzpomínky amerických vojáků bojujících v Evropě proti nacismu. Horší je to s různými mezihrami, kdy se autor a grafik snažili zaujmout různorodou sazbou a s využitím Hanksovy vášně sbírat staré psací stroje více jak vyprávěním. Přesto se muž, představovaný především jako oscarový vítěz, projevuje jako citlivý člověk.
Otázkou je, jestli český čtenář hned na první stránce vstřebá vyznání vypravěče, že jeho táta utekl „východoevropským komunistům – těm neschopným vrahounům – v 70. letech“.
Autor: František Cinger
Zdroj: Právo
Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny