Martha Gellhornová a Ernest Hemingway na snímku z roku 1940, krátce před svatbou. Zdroj snímku: ČTK

Mohlo by se zdát, že o známých lidech, jako je Ernest Hemingway (* 21. července 1899; + 2. červenec 1961), bylo už řečeno vše. Nositel Nobelovy i Pulitzerovy ceny, autor nesmrtelné novely Stařec a moře byl dostatečně využit za svého života i později, kdy se potomci snažili získat z jeho věhlasu co nejvíc.

Řeč je o staletém projektu lodních cest, zvaném Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe. Našinec by nevěřil, že Vodocestný zákon, který dne 11. června 1901 rozhodl o výstavbě dunajsko-oderského průplavu a spojení s Labem u Pardubic, stanovil dobu výstavby v rozpětí let 1904 až 1924, nebude dodnes i přes své neoddiskutovatelné výhody a předností, začínaje ekonomickými a konče ekologickými, naplněn. Proč tomu tak je, široké veřejnosti i zainteresovaným politikům a podnikatelům, takříkajíc po lopatě (od A až do Zet), vysvětluje jedinečná publikace, která vyšla k 117. výročí jmenovaného zákona.

Současný knižní trh obohatil nový titul z produkce nakladatelství The Dog Trail Jany Vávrové, který potěší nejenom majitele domácích miláčků, ale především čtenáře milující přírodu, svobodu a dobrodružství. Jedná se o autobiografický rukopis Zloděj psů Josefa Habase Urbana, který si vydobyl spisovatelskou slávu především románem Habermanův mlýn, který se dočkal i filmové verze.

Přebohatá knihovna s námětem pragensií byla v nedávné době obohacena o dva naprosto jedinečné tituly: O tisíci věžích pražských a O věži ve věži z pera Josefa Podzimka, stavbaře a vodohospodáře, známého především jako letitého bojovníka za podporu Baťova projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Na toto téma vydal encyklopedické dílo Křižovatka tří moří a zjara 2018 knihu s kolegy Petrem Formanem a Tomášem Kolaříkem příznačně nazvanou O dokončení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Vraťme se však ke zmíněným knihám o pražských věžích.

Další články...