Interpretace nedávné minulosti v knižní podobě se dožijí reprintů jenom zcela výjimečně. A už vůbec ne tehdy, když se u významných a složitých událostí - jako byly i ty z osmašedesátého roku - neobjeví potřeba nového výkladu dané problematiky.
Taková změna situace by nejspíše nastala tehdy, pokud by se objevily čerstvé nebo dokonce převratné informace, které by měly původ v mezitím odtajněných archívech. Nebo, kdyby se na světlo denní dostaly osbní vzpomínky samotných aktérů pohnutých dějů, ať již jako zápisky, poznámky, komentáře či dokonce zvukové nebo filmové záznamy a nahrávky.
K ničemu takto převratnému při analyzování příčin a jevů, které vedly k 21. Srpnu 1968, nedošlo. Ani na jedné straně, tedy, neotevřely se ani ruské tajné archívy, stejně tak na české, resp. československé straně se neobjevily žádné nové seriózní analýzy či dokonce nové materiály nebo důkazy. Kniha 1968 - Kořeny tragédie autora Vladimíra Čermáka je tak jednou z mála, které srpnové události, to, co jim předcházelo, i to, jak ovlivnily další vývoj nejenom v Československu, zaznamenává, hodnotí a analyzuje seriózně a nezaujatě.
Jen málo dějinných události ovlivnilo karmu tohoto národa tak tragicky jako Srpen 1968. Brutální intervence vojsk Varšavské smlouvy patří k nejhorším zážitkům několika generaci. Historik Vladimir Čermák je z těch badatelů, kteří hledají kořeny a příčiny teto tragédie nejen v ideologické podstatě brežněvovskeho vedeni a v gomulkovsko-ulbrichtovske hrůze z toho, že závan československé demokracie ohrozí jejich komunistické režimy, ale i v jiných geopolitickych souvislostech. Jeho brilantní analýza příčin a jevu, které vedly k 21. Srpnu se čte jako detektivka a patři bezesporu k nejlepším pracem o událostech, které zasáhly naše národy před padesáti lety.
Pravda, i Vladimír Čermák v knize vyslovuje hypotézy, které však dovozuje a dokládá díky usilovnému studiu dostupných materiálů. Je to sklutečně čtení napínavé, napsané autorem, který je nejenom fundovaným historikem, ale ovládá i pero literární. Vychází ze seriózních zdrojů, porovnává a hodnotí je. A teprve potom dojde k relevantnímu závěru, nebo vysloví hypotézu, u které upozorní na její slabá místa.
Publikace 1968 - Kořeny tragédie tak stojí na seriózích vědeckých základech. A je tak v přímém protikladu s mnoha konspiračními teoriemi, jimž nedávno nasadil korunu estébák Falmer, dnes český vrchní komunista Vojtěch Filip, který je zároveň místopředsedou Poslanecké sněmovny ČR. Ten totiž pro list The Guardian tvrdil, že za invazi v roce 1968 mohou Ukrajinci, protože Leonid Brežněv byl Ukrajinec. „Historie byla ze sta procent zfalšována. Nikdo nenapíše, že celá idea je postavena na pozici proti Rusku. Největší část invazních armád byli Ukrajinci.“ V politbyru prý seděl jen jeden čistokrevný Rus, což se další Filipova lež. V sovětském politbyru bylo tehdy jedenáct osob. Vedle Brežněva pět Rusů, jeden Bělorus, jeden Lotyš a Ukrajinci Podgornyj, Poljanskij a Šelest. A pokud bychom přistoupili na takovéto Filipovo pojetí výkladu dějin, dospějeme logicky k závěru, že viníky II. světové války jsou Rakušané, vždyť Adolf Hitler byl Rakušan. A v dějinách by se obdobných nesmyslných kombinací našlo mnohem více...
Vraťme se však ke knize 1968 - Kořeny tragédie. Autor v úvodu uvádí, že nových poznatků a hodnocení je v publikaci pomálu. Příčiny jsme uvedli výše - a zaráží ho, že pokud vůbec vznikne k Srpnu 1968 nová publikace, nezrodila v renomovaném vědeckém ústavu, ale spíše díky dloulé, pečlivé, namáhavé a obětavé prácí jednotlivců, kteří se snaží na mnohé, doposud neobjasněné okolnosti tragických událostí, najít odpovědi. Některé kniha 1968 - Kořeny tragédie nabízí, velice zajímavé je začlenění do širších geopolitických souvislostí tehdejšího světa. Anebo, jak jsme připoměli Leonida Brežněva, když ukazuje, že i komunistický car musel brát ohled na armádní jestřáby a nakolik jim podléhal. A to jsou opravdu jen dvě malé ukázky, čtenář jich v knize objeví mnohem, mnohem více...
Bohatý poznámkový aparát, vysvětlivky termínů, které čas odvál z naší paměti a pro mnoho z těch, kteří dobu socialismu u nás nezažili, se staly nesrozumitelnými; obdobně pojaté vysvětlení pojmů, názvů a termínů z tehdejšího stranického argotu, černobílé fotografie, které zachycují především hlavní i další důležité aktéry srpnových událostí publikací perfektně doplňují a zkvalitňují.
Autor: Miroslav Moravec
Zdroj snímků: i-passage
Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny