Autora knihy Marná práce Karla Halouna zná veřejnost především jako výtvarníka a grafického designéra, jenž je v neodmyslitelně spojen s vizuálem alb či plakátů skupin Jasná páka či Hudba Praha, také s obrazovou úpravou kultovní hudební publikace Excentrici v přízemí.
Jeho originální výtvarný rukopis byl vždy rozpoznatelný, což platí i v případě vizuální stránky jeho knižní prvotiny.
Co se týče jejího obsahu, i v něm jde Karel Haloun vlastní, nepříliš prošlapanou cestou. Sází na koláž (dějovou) i spojování na první pohled nespojitelného a zasazování věcí do překvapivých kontextů (u skládání příběhů). Jako těžiště dějové linky si vybral složité období, protože druhá polovina padesátých let byla v totalitním Československu nepřehledná. Lámal se v ní nejen pomyslný chleba, ale také páteře i charaktery.
Hlavní postavy žijí sice v době, kdy totalitní běsnění zvolna polevovalo, ale stále bylo smrtelně nebezpečné. Jeden z hlavních hrdinů knihy, František Fleissig je komunista, ovšem v nemilosti. To však s jeho rudou vírou nikterak nehnulo, spíš ji utužilo.
Když mluví o tom, že spousta poctivých soudruhů nechápe politické procesy, kritizuje je, a dokonce se pokouší diskutovat o vině a nevině, až z toho mrazí. Ačkoliv se k druhému hlavnímu hrdinovi, třídnímu nepříteli, doktoru Vojtěchu Čechovi, se kterým sdílí maringotku na odloučeném pracovišti, chová přátelsky, oba stojí na opačných koncích.
Autor životní příběhy obou přibližuje pomocí Vojtěchových dopisů ženě Olze, prostřednictvím spisů Státní bezpečnosti i formou vzpomínek komunistova vnuka. Že kniha začíná a končí na pohřbu, je více než symbolické.
Autor: Jan Šída
Zdroj: Právo
Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny