Pražská Galerie Smečky připravila výstavu malíře a kreslíře Zdeňka Buriana (* 11. února 1905; + 1. července 1981) Vlastní cestou, která potrvá do 15. února 2020. V expozici si je možné prohlédnout kvaše, oleje, tempery či perokresby, jejichž hlavními tématy jsou různé formy romantických dobrodružství.
Kurátor výstavy Vladimír Prokop na vernisáži zdůraznil, že ne všichni kritici milovali Burianův výtvarný rukopis. Ondřej Sekora o něm například napsal, že příštím ilustrátorům dobrodružných knih nesmí být uměleckým vzorem.
Nastal však pravý opak. Vždyť právě Zdeněk Burian se stal pro mnoho generací, a nejen kreslířů, výtvarným či ideovým vzorem. Proto byl na vernisáži přítomen třeba Marko Čermák, hudebník a komiksový kreslíř, který patřil mezi výtvarné autory seriálu Rychlé šípy.
Hned v prvním sále visí dva obrazy z roku 1965 vytvořené temperovou technikou. Jsou na nich Vinnetou a Old Shatterhand, které zná mnoho čtenářů z románu německého spisovatele Karla Maye, protože byli na obálkách obou jeho dílů. Jako by právě do těchto dvou portrétů Burian vložil všechno, co chtěl ve svých pracech ukázat. Hrdost, odvahu a odhodlanost jít za každou cenu po stezkách statečných.
Kromě divokých kovbojů, vlakových desperátů, námořních lupičů, divokých rudokožců, lovců lebek či zpustlých trampů uměl ilustrátor s naprostou dokonalostí zobrazit i všemožné zástupce říše zvířat. A to jak těch z dnešní doby, tak i těch zvířat, která brázdila pralesy a savany prasvěta.
Výtvarně mu však nebyla vzdálena ani fyzická krása. Ve spodním sále visí na stěně olej Dívka – Primavera, akt sedmnáctileté Burianovy dcery Evy z roku 1944, který připomíná díla barokních či secesních mistrů. V tomto případě autor opustil svůj typický komiksový rukopis a akcentoval ladné tvary dívčího těla. Je smyslně prohnuté tak, že vystrkuje do okolního světa všechny vnady.
Výstava Zdeňka Buriana ukazuje jeho talent v opravdu velké šíři. A kromě toho dokazuje, že když jde člověk trpělivě vlastní cestou a neuhne z ní ani o píď, může dosáhnout úspěchu.
Autor: Jan Šída
Zdroj: Právo
Recenze dalších událostí z výtvarného umění u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery