O víkendu prvního srpnového týdne opět po roce rozkvetly Domažlice chodskými kroji a rozezněly se dudáckou muzikou. V pátek 9. srpna 2019 začal ve jmenovaném městě 65. ročník Chodských slavností, největšího folklórního festivalu v Čechách. Tento lidový svátek si nelze představit bez tradiční Vavřinecké pouti. A letos je to právě 80 let od slavné mše na Vavřinečku, která se v roce 1939 stala manifestací národa proti německé okupaci.
Co se zde dělo před 80 lety, kdy na naše území vtrhla německá vojska, začala okupace i druhá světová válka? Na otázky má odpovědi Kristýna Pinkrová z Muzea Chodska, která se zdejší historií pilně zabývá. Citujeme z její badatelské práce.
„S myšlenkou uspořádat v Domažlicích manifestační pouť přišel tehdejší vládní komisař Domažlic dr. Otakar Kalandra. Byl ustanoven výbor pouti, který oficiálně jednal s protektorátními úřady o její povolení.“
Záminkou ke schválení akce byla církevní podstata shromáždění lidu, ba i propagace přírodních krás Chodska. Vzhledem k teprve krátké době okupace a začínajícím narůstajícím represím vůči českému obyvatelstvu ještě protektorátní orgány nebyly až tak přísné a pouť, vzhledem k její tradici, povolily. S podmínkou, že účastníci poutě nebudou mít sebou vlajky bývalého Československa.
A tak se již od sobotního rána 12. srpna 1939 sjížděly do Domažlic tisíce lidí.
„Hosté z celých Čech bydleli i ve Kdyni, v Klatovech a v Přešticích. Hlavním programem sobotního večera byl koncert pěveckého sboru Čerchovan, který přednesl Jindřichovy úpravy chodských písní...“
Lidé se slzami v očích zpívali zároveň s vystupujícími, a v každém textu hledali sílu a oporu pro své vlastenectví, které tak dávali hlasitě najevo.
Ohromná účast
V neděli 13. srpna proudily od časného rána do Domažlic další tisíce návštěvníků. Podle dobových pramenů tehdy přijelo do města deset tisíc automobilů a motocyklů, železničáři přivezli třemi desítkami zvláštních vlaků na osmdesát tisíc lidí. Velkou práci v propagaci pouti vykonal spisovatel Jan Vrba a Hanči Kozinojc ze Stráže v tehdejším rozhlase. Lidé přijeli i na kolech a žebřiňácích, mnozí dorazily pěšky. Chodům z vesnic, připojených z okleštěné mapy republiky k Říši, Němci účast na pouti nepovolili a zakázali.
„Místní však využili své znalosti lesních stezek a v noci či časně ráno přešli na území protektorátu, aby se poutě na Vavřineček a mohutného vlasteneckého shromáždění lidu též zúčastnili...“ podtrhuje muzejnice Kristýna Pinkrová.
Celkem se v Domažlicích tehdy sešlo na 120 000 lidí. Okupanti začali být nervózní, zvláště, když byly stromy vavřinecké rokle polepeny tiskovinami ilegální skupiny V boj. V domažlických kasárnách byli připraveni k zásahu němečtí vojáci, v ulicích Domažlic patrolovali němečtí i čeští četníci.
Výzva k obraně národa
Průvod z Domažlic na Vavřinec vyšel po osmé hodině ranní. Před poutním kostelíkem na Vavřinci promluvil ke statisícovému zástupu kanovník vyšehradské kapituly Bohumil Stašek.
„Bohumil Stašek ve svém kázání připomněl boj Chodů za jejich práva, jejich lásku ke svobodě a k rodné řeči. S osobní statečností pronesl i zapálenou výzvu k obraně národa a jeho svébytnosti: „Co slíbíme a řekneme své matce české? Slibme jí a přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým a všeho českého lidu, že ji nikdy neopustíme, nezradíme a až do posledního tlukotu srdce milovat budeme!“
Kanovník Stašek sklidil ohromující, burácivý potlesk davu, mezi aplaudujícími byl i novinář Julius Fučík, hudební skladatel Karel Hašler a básník Josef Hora. Vlastenecké shromáždění lidu skončilo zpěvem státní hymny.
Nacistická pomsta
Protektorátní úřady pochopily, jak se jim věci vymkly z ruky a tvrdé represe na sebe nedaly dlouho čekat. Již 1. září 1939 byl zatčen a do koncentračního tábora Buchenwald odvezen Otakar Kalandra. Kněz Bohumil Staněk byl po celou válku vězněn v Dachau. Julius Fučík byl popraven nacisty v roce 1943, Karel Hašler byl umučen v Mathausenu v roce 1941. Spolu s nimi i zahynuly kvůli nacistickému teroru během protektorátu další statisíce Čechoslováků.
Vzpomeňme jejich oběti nejvyšší, zvláště dnes, při příležitosti Chodských slavností 2019, 65. ročníku folklórního festivalu, jenž se poprvé konal v roce 1955.
Král je mrtev, ať žije král!
Po historické sondě se vraťme k letošnímu jubilejnímu ročníku, kterému bezesporu kraloval osmaosmdesátiletý dudácký doayen Antonín Konrady se svou dudáckou rodinnou kapelou. Největší folklórní festival v Čechách měl opět doslova nabitý program a na zájmu návštěvníků a posluchačů nic nezměnila nepřízeň počasí. Při slavnostním zahájení řekl kromě jiného starosta Domažlic Zdeněk Novák, že si myslí, že letošní program slavností uspokojí všechny návštěvníky, ať již přišli za folklórem, hudbou a zábavou, neboť organizátoři se ze všech sil snažili udělat vše pro to, aby se v Domažlicích každý cítil jako doma. A po slavnosti a neodmyslitelné pouti na Vavřineček si každý z účastníků o vystupujících mohl říci: „Tak za rok zase“.
Celý folklórní maratón trval od pátku do neděle, čas odměřoval v typické uniformě a s lucernou v ruce večer co večer ponocný v podání Romana Holuba, který odtroubil každou celou hodinu od 20.00 do 23.00.
Slavnosti se jako každoročně konaly na pěti hlavních scénách. Pódium u brány na náměstí bylo žánrově nejpestřejší. V pátek lidé slyšeli world music, v sobotu folklór a velké choreografické a scénické pořady, v neděli zde zněla dechovka. Pódium pod Chodským hradem znělo výlučně folklórním programem, letní kino kromě jiného patřilo hlavnímu závěrečnému folklórnímu pořadu a jarmareční scéna doplnila žánrově historicky a staročesky populární jarmark. Pódium u penzionu nabízelo koncerty dechových hudeb.
Specialitou jubilejního ročníku byl pořad Dudácká štandrle, na kterém vystupovaly tradiční soubory: Chodský soubor Mrákov, Národopisný soubor Postřekov, Konrádyho dudácká muzika a Domažlická dudácká muzika. Premiéru zde mělo i scénické představení Psohlavci v podání souboru Mladina z Plzně. V této souvislosti musíme poznamenat, že to bohužel byla jediná připomínka prastarých povinností Chodů, coby strážců hranic, pořadatelé ani nijak nevyužili historických postav Lomikara a Koziny při této příležitosti, natož pak hraničářského loga psí hlavy - tak snad až napříště.
Na 65. ročníku Chodských slavností ani letos nechyběly zahraniční soubory, celé Domažlice zatleskaly folklórním skupinám z Itálie a Rumunska.
Zbývá dodat, že vstup na všechny pořady byl tradičně zdarma, za což je třeba poděkovat městu Domažlice. Jak nám řekl Kamil Jindřich, ředitel MKS v Domažlicích, významnou částku na zajištění tohoto velkého svátku folkloru poskytl též Plzeňský kraj. Dotaci a podporu organizátoři dostali též od České centrály cestovního ruchu a Ministerstva kultury ČR.
Autor: Ivan Černý
Dobové fotografie z Vavřinecké poutě archív autora, snímky z letošních Chodských slavností Jany Cidlinské
Další reportáže o hudbě u nás i v zahraničí najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery