Nové přírůstky jsme zaregistrovali v nabídce internetové Galerie myrro. Vedle zhruba desítky litografií Tomáše Bíma, čtyřiceti barevných linorytů Pavla Piekara, více jak třicítky barevných litografií a několika akvarelů Petra Ptáčka (v současné době můžete v kutnohorském knihkupectví Kosmas navštívit jeho výstavu Zamilovaný motor) to jsou i tři oleje na plátnu: Bárky v přístavu Ladislava Špitníka a další dva obrazy Josefa Krčila.
Grafickým listům se budeme věnovat v nejbližší době, dnes se zaměříme na díla kutnohorského rodáka, figuralisty a krajináře Josefa Krčila (* 11. března 1906; + 9. prosince 1985), a to na obrazy Kutnohorské střechy a U babičky.
Dílo Josefa Krčila je v Kutné Hoře velice dobře známé, vždyť se ve městě pod Svatobarborskou katedrálou nejenom narodil, ale působil tady celý život. Nejznámější je jeho dílo poválečné, díky němuž si také plně zasloužil přídomek "malíř svého města". Pro pochopení této umělecké a životní etapy je ale důležité připomenout si právě počátky a ranou tvorbu, ovlivňující dalších čtyřicet let Krčilovy umělecké práce.
Výtvarná potence Josefa Krčila se projevila jak v portrétní tvorbě, tak zejména v cíleném zachycování historické architektury Kutné Hory, městských výsečí a zákoutí, kutnohorských uliček známých i zdánlivě všedních. Míra stylizace autorovy olejomalby odpovídá postimpresi, původní tmavá hutná barevnost uplatňovaná ve 30.letech minulého století se vyjasňuje na přelomu let třicátých a čtyřicátých a počínaje rokem 1945 jsou typické městské motivy Kutné Hory podávány pastózním přednesem s důrazem na zobrazovaný materiál ve směsi okrů, žlutí a cihlové červeni kombinované dle volby motivu s měkkou zelení vegetace či naopak dramatickými liniemi holých stromů.
Kutnohorské střechy zpracovávají krčilovsky neopakovatelným způsobem jeho zamilované téma. Obraz tentokrát pojal jako pohled na mírně zamlženou gotickou památku, chrám sv. Barbory, přes shluk střech vnitřního města, Hrádek a Jezuitskou kolej. Třebaže Barboru na svých plátnech zvěčnil bezpočtukrát, tento obraz, který namaloval na objednávku, se poněkud vymyká z tvorby Josefa Krčila a jistě může být ozdobou každé krčilovské sběratelské kolekce. Je signován vlevo dole s vročením 1945, in verso je vedle další signatury a vročení i papírový štítek nalepaný na původním rámu.
Olej na plátnu U babičky také nepatří k typickým, nebo spíše běžným pracem Josefa Krčila. V postimpresionistickém stylu autor zpracoval běžný všední příběh: malý kluk zaujatě sleduje babičku, která něco šije či spravuje na šlapacím šicím stroji. Možná jeho roztržené nebo prodřené kalhoty... Zavřeným oknem dopadá do místnosti, které je jinak téměř prázdná, denní světlo a prozařuje ji. Právě kontrapunkt světla a měkkých stínů dodává tomuto obrazu další náboj, který umocňuje nehlasný dialog obou figur. Olej na plátnu U Babičky je signovám vlevo dole, s vročením 1941. Uprostřed dole na původním rámu je mosazný štítek s textem JOSEF KRČIL.
Oba obrazy jsou ve velice dobré kondici, s dobovou patinou a v původních zachovalých rámech. Prohlédnout a případně i objednat si je můžete v internetové Galerii myrro, v kategorii Josef Krčil.
Autor: Miroslav Moravec
Zdroj snímků: i-passage.cz
Další reportáže ze světa výtvarného umění najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery