Bojující plakáty

Za první i druhé světové války sloužily plakáty i k mobilizaci odporu proti nepříteli. Nejinak tomu bylo právě před osmdesáti lety, při vojenském puči generála Francisca Franca proti mladé španělské demokracii, kterou nám připomíná jedinečná putovní výstava ze sbírky, uložené v Národním archivu pod názvem Sbírka plakátů – plakáty z občanské války ve Španělsku 1936 – 1939.

Jak známo, před osmdesáti lety se po Francově převratu vzplála ve Španělsku občanská válka. Na pomoc republikánům přišli již zkraje podzimu roku 1936 bojovat desetitisíce interbrigadistů z více jak pětatřiceti zemí. Falangisté diktátora Franca měli silnou podporu jednotek nacistického Německa a fašistické Itálie, na jejich straně též stálo Portugalsko. Za demokracii a své ideály odešlo bojovat do Španělska i na dva tisíce Čechoslováků. Mezi nimi rovněž otec současného předsedy Sdružení přátel interbrigadistů Richarda Falbra, který nás před krátkým časem provedl zmiňovanou výstavou.

Svědkové vzepětí a tragédie

Jsme ve foaye hlavní budovy Národního archivu (NA) v Praze. Velký prostor před studovnou archívu se změnil ve výstavní síň, kde jsou k vidění na dvě desítky unikátních dobových plakátů. Na velkoplošném obrazovém zařízení můžeme sledovat text, přibližující návštěvníkům jak ono historické období, tak i jednotlivé exponáty této ojedinělé expozice. Dovídáme se tak, že vystavené plakáty jsou jen zlomkem fondu, kterým NA disponuje. Jeho kompletní sbírka činí více jak dvě stě kusů.

„Plakáty v průběhu španělské občanské války v letech 1936 až 1939 představovaly jeden z nejběžnějších nástrojů masové komunikace,“ vysvětluje Richard Falbr, který se pro nás změnil na hodinku v zasvěceného průvodce. „A to na obou stranách konfliktu. Prostřednictvím plakátů bylo možné působit na širokou veřejnost, z níž velká část byla negramotná...“

Společně si prohlížíme unikátní kolekci plakátů, na jejichž tvorbě se podílela řada známých umělců, k nimž patřil kupříkladu Josep Bardasano či Emeterio Melendreas nebo Ramón Puyol. Kromě renomovaných malířů plakáty vytvářelo i mnoho amatérských tvůrců, z nichž mnozí zůstali dodnes anonymními. Kvalita díla je i dnes ohromující, grafický design se vyznačuje vysokou úrovní experimentálního vyjádření a avantgardní formalizace. Nechybí silný citový a vlastenecký náboj, některé z prací nezapřou inspiraci v Majakovského tvorbě z občanské války v Rusku.

No pasarán – neprojdou

Ústředním plakátem je ten s heslem, které jako první použila Dolores Ibáburri, poslankyně za Komunistickou stranu Španělska. Republikáni ji přezdívali La pasionaria. Jejich bojovou morálku často posilovala svými plamennými projevy na shromážděních lidu, v rádiu i při svých cestách za bojovníky na frontové linie. Její syn později oplatil Sovětskému svazu pomoc v boji proti fašismu jako letec v řadách Rudé armády.

Společně s Richarden Falbrem se zastavujeme u jednoho z nejznámějších plakátů občanské války. Čteme, že jej vydalo Ministerstvo propagandy Španělské republiky a jeho autor je anonymní. Richard Falbr nám překládá ze španělštiny, která je jeho druhým rodným jazykem: „Loď s názvem Burgosská junta symbolizuje Frankovu vládu sídlící v Burgosu. Domovský přístav Lisabon odkazuje na pomoc proudící přes Portugalsko. Posádka španělského militaristy, církevního hierarchy, nacistického bankéře, marockého emíra a vojáka pak ukazuje na složení povstalecké junty. Samotné Španělsko pak visí na šibenici.“

Socorro Rojo de Espaňa

Ve Falbrově překladu Plakát rudé pomoci Španělska zdůrazňuje význam sbírek teplého zimního oblečení pro vojsko a připomíná těžkou porážku italských intervenčních jednotek u Guadaljary v březnu 1937, kde se vyznamenali i čeští interbrigadisté. „Když se naše vojsko zahřeje, rozdává silné rány,“ čte Richard Falbr a pokračuje: „Zima! – solidarita - teplo – a, klackem na ně!“

Na vysvětlenou: Jedná se o variaci známého výroku o vojsku, které postupuje podle toho, jak plný má žaludek.

Mezi vystavenými plakáty nechybí ani exemplář, vydaný KS Španělska k prvnímu výročí vypuknutí španělské občanské války, symbolizující vítězný zápas antifašismu s fašismem, od Josepa Bardasano a další, podporující bojovou náladu republikánů.

Některé plakáty mají i výchovné náboje, až úsměvně na nás kupříkladu působí ten s výzvou k vojákům, že pravidelná hygiena vede k vítězství. Poslední plakáty z tragických konců boje o život republiky agitují za obranu do poslední kulky s výzvou: Raději zemřít jako svobodný člověk, než žít jako otrok.

Do třetice všeho nejlepšího

Výstava, kterou jsme s předsedou Sdružení přátel interbrigadistů Richardem Falbrem navštívili, byla původně koncipována jako doprovodná výstava ke konferenci Českoslovenští interbrigadisté a španělská občanská válka. V Senátu České republiky v roce 2015 a následně v roce 2016 byla prezentována na Filozofické fakultně Univerzity Karlovy v rámci semináře o španělské válce a mezinárodní solidaritě. Národní archiv je v tento čas prezentoval po třetí.

Do sbírek NA byly plakáty z občanské války ve Španělsku převedeny v roce 1990 ze zaniklého Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ.

Podle razítek otištěných na řadě plakátů lze usuzovat, že alespoň část sbírky byla původně shromážděna někým jiným a jednalo se o dar jmenované instituci. Jde o Eugena Faitha z Piešťan. Několik plakátů je opatřeno přípisem „od s. Kobyláka z Kaňku u Kutné Hory“ a další jmény Arnošta Němce a Jaroslava Němce. Pokud by se náhodou někomu z nich dostal tento článek do rukou, autor článku by prosil o spojení, abychom tuto záležitost více osvětlili. Na jednom z exemplářů je též razítko Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku, kterou organizovala v ČSR tehdejší KSČ.

Pro svou vysokou historickou a dokumentační hodnotu byla sbírka v minulosti využívána i pro zahraniční výstavní účely. V digitalizované podobě je celá sbírka o 215 kusech přístupná zde

Autor: Ivan Černý
Snímky Miroslava Feszanicze

Další články o výtvarném umění najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery