Více jak sedmisetstránková publikace Večer a jitro velšského autora Kena Folletta (* 5. června 1949) zavádí do Anglie v době, kdy starověk volně přecházel v raný středověk. Konkrétně na přelom desátého a jedenáctého století. Kniha dějově předchází jeho tři velmi úspěšné historické bestsellery Pilíře země, Na věky věků a Ohnivý sloup.
V našich zemích tehdy vládl Boleslav II., který nastoupil na trůn po bratrovrahovi Boleslavovi I. Ani při čtení této knihy rozhodně nenabudeme dojmu, že na anglickém pobřeží byl život pro lidi jednodušší. Angličané permanentně bojovali s polodivokými Velšany přicházejícími ze západní strany.
Museli také čelit agresívním nájezdům Vikingů, kteří čas od času vyplenili jejich osady či města. Ti pro ně představovali mnohem větší nebezpečí, protože tito válečníci připlouvali na rychlých lodích od normanského pobřeží a po dobytí kořisti zase mizeli neznámo kam, aniž se dali pochytat či jinak eliminovat.
Autor vystavěl děj jako příběhy tří hrdinů, jejichž osudy se časem propojí. Každý z nich si s sebou nese kříž nějakého traumatu z minulosti či přítomnosti. První hrdina, stavitel lodí Edgar, přišel při vikinském nájezdu o svou životní lásku. Normanská princezna Ragna, provdaná za anglického ealdormana (rodového náčelníka anglosaských kmenů a správce hrabství), musí tvrdě bojovat proti vlivným členům manželovy rodiny. Posledním hrdinou je mnich Aldred, jenž má z mládí mravnostní vroubek. Přes to všechno si ale v sobě každý z nich nese sen, který touží stůj co stůj splnit.
I když má laik představu, že v takzvaném temném věku byli lidé mnohem agresívnější, daleko více intrikovali a jejich život visel prakticky na vlásku, s každou přečtenou stránkou zjistí, že naturel lidí se během věků nikterak nezměnil. Agresivita, chamtivost, touha po moci či věčná neukojitelná sexuální žádostivost byly hnacím motorem lidského konání tehdy a jsou i dnes.
Když Ken Follett na jednom místě píše, že přistižený darebák může být často morálně pobouřen, jako by přečinem bylo jeho odhalení a nikoli jeho původní prohřešek, máme intenzívní pocit, že tohle přece velice dobře známe.
Autor: Jan Šída
Zdroj: Právo
Zdroj snímku: kalibr-knihy.cz
Další knižní a audioknižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny