Literatura vyvezená z Česka na knižní veletrh v Lipsku si měla vydobýt přízeň obecenstva i vodáckým pozdravem „Ahoj, Leipzig!“ Slovenská literatura krátce předtím úspěšně vyrukovala do zahraničí díky orientaci na Francii. Hostem veletrhu Paris Livre nebylo Slovensko, ale Bratislava. Představit město, ne celou zemi, je méně okázalé, ale o to účinnější.
Francouzská média potvrzují, že ve frankofonních zemích byla slovenská literatura do nynějška velkou neznámou. Noviny L’Humanité zdůraznily, ze „slovenská literatura stála dlouho ve stínu svých sousedů: českých (Milan Kundera, Václav Havel), maďarských (Péter Esterházy), polských (Witold Gombrowicz) i rakouských (Thomas Bernhard). Nejčtenějším slovenským autorem zůstával díky románu o protiněmeckém odboji Smrt si říká Engelchen Ladislav Mňačko, jehož sté výročí narození jsme si měli v lednu 2019 připomenout.“
Ředitelka Literárního informačního centra Miroslava Vallová mluvila ve francouzské televizi optimisticky. Podle ní získává slovenská literatura po rozpadu ČSFR větší prostor a nynější prezentace ve Francii je jen počátkem cesty slovenského písemnictví do světa.
Z bezmála třicítky slovenských titulů vydaných za poslední rok a půl v jazyce Voltairově zaujala monografie historika Michala Kšiňana o Milanu Rastislavu Štefánikovi Muž, ktorý sa zhováral s hviezdami. Ohlasy hovoří jasně: astronom, pilot a důstojník francouzského vojenského letectva Rastislav Štefánik je pro Francouze francouzsko-slovenským hrdinou první světové války. Hrdinou, který v květnu 1919 při návratu do země, ve které vládli Masaryk s Benešem, zahynul za nevyjasněných okolností při letecké nehodě.
Slovensko se může pochlubit i francouzsky píšící prozaičkou Andreou Salajovou, která publikuje v prestižním nakladatelství Gallimard. Pavla Vilikovského, autora románu Pes na cestě, označila literární revue En attendant Nadeau za „narušitele světa“, renomovaný deník Le Monde pak za „skutečného průkopníka slovenského písemnictví“.
Prozaik a novinář Michal Hvorecký se o úspěšnou prezentaci slovenského hlavního města zasloužil v eseji Bratislava, moja šialená láska. Bratislavu představil Francouzům jako trojjazyčnou, slovensko-rakousko-maďarskou metropoli, která si v maďarštině uchovává svůj latinský název Posonium, Pozsony (čti „požoň“).
Vzývání pojmu „srdce Evropy“ vede v Čechách k tomu, že Praha svou světovost často omezuje na pouhé dvě kultury, českou a německou. Pařížský deník La Croix vidí příkladnou šanci Bratislavy: „Je třeba, aby Bratislava vyprávěla svou historii, své příběhy. Světová metropole Paříž tu může podat pomocnou ruku, aby se Bratislava vymanila ze srdce Evropy a rozptýlila po celém světě.“
Autor: Aleš Knapp
Zdroj: Právo
Další reportáže ze světa knih najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku Antikvariátu U Skleněné kašny