Humoristická próza Vladislava Vančury Hrdelní pře anebo Přísloví, která má v rámci autorova díla svojí poetikou a humorem nejblíže k Rozmarnému létu, vyšla poprvé v roce 1930 v nakladatelství Aventinum (Ot. Štorch-Marien) jako 258. svazek edice Aventinum v úpravě Františka Muziky.
Podruhé potom v roce 1958 jako 11. svazek Spisů Vladislava Vančury vydávaných nakladatelstvím Československý spisovatel.
Třetí vydání, které představujeme, vyšlo s ilustracemi Adolfa Borna v roce 1979 jako prémie Klubu čtenářů Odeonu. V roce 2000 vydalo Hrdelní při nakladatelsví Garamod - a i toho vydání je již beznadějně rozebráno.
Spisovatel, dramatik a filmový režisér, Vladislav Vančura (* 23. června 1891; + 1. června 1942, původním povoláním lékař, je jedním z nejvýznačnějších českých spisovatelů 20. století. Zvláštní místo v jeho tvorbě zaujímají knihy úsměvného humoru a pocitu radosti za života. Nejznámější je jistě Rozmarné léto (1926), úspěšné byly povídky Luk královny Dorotky (1932). A samozřejmě také Hrdelní pře anebo Přísloví (1930). Z kontextu Vačurova díla se vyděluji jenom zdánlivě. Rysy autorovy poetiky a jeho humorně satirický postoj ke skutečnosti, které tu jsou dominantní, nalezneme v té či oné míře i v jiných Vančurových knihách.
Vladislav Vančura je v užívání a pohrávání si s jazykem českým mistrem nad mistry a kniha Hrdelní pře anebo Přísloví to jenom potvrzuje. Květnatý a hravý způsob řeči hlavních postav až je pohádkově malebný.
Proč Hrdelní pře? Protože poklidný život pánů Skočdopola, vysloužilého soudce, Zazabouchy, Vyplampána a vypravěče notně rozvíří navrátivší se Půlpytel, propuštěný vězeň, jenž před devíti lety stál před porotou za údajnou vraždu. Ihned se spolu pustí do křížku a - alespoň mezi sebou - proces obnovují, durdí se a hádají, shledávají důkazy a vyvracejí je, spřádají teorie a snášejí nápady.
A proč Přísloví? To je teprve zajímavé - téměř v každé promluvě je nějaké známé či historické přísloví zakomponováno, ukryto, naznačeno... Možná si dnešní vážený čtenář či sličná čtenáčka vybaví tetu Kateřinu z Jirotkova Saturnina. Ale zatímco její používání různých rčení je poněkud prvoplánové, u Vladislav Vančury jsou přísloví přirozenou součástí textu.
Tento antikvární skvost je i po bezmála čtyřiceti letech od vydání ve vynikající kondici, kterou ruší pouze uvolněná zadní předsádka. Najdete jej v iternetovém antikvariátu nebo přímo zde. A jistě se může stát, ne-li ozdobou, tak určitě vhodným doplněním vančurovské knihovny nebo velice hodnotným a vděčně přijímaným dárkem pro ctitele a obdivovatele díla Vladislava Vančury.
Autor: MiM
Zdroj snímků: i-passage.cz
Další články o české i zahraniční literatuře najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery