Mánesova slavná Josefína má podle antropologů zřejmě dvojnici

Josefína a její podobnost s dalšími Mánesovými díly. Zdroj snímku: Zámek Čechy pod Kosířem

Reportáž

Mánesova Josefína má zřejmě dvojnici. Naznačilo to takřka detektivní pátrání a srovnávání díla, které je ve sbírkách Národní galerie, s obrazem, který visí v hlavním sále zámku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku a s kresbou Karolína v nově otevřené expozici na zámku.

Poloakt Josefína, jenž je ve sbírkách Národní galerie, patří mezi nejslavnější obrazy českého malíře, ilustrátora, grafika a jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu Josefa Mánesa (* 12. května 1820; + 9. prosince 1871).

Zámek v Čechách pod Kosířem navštěvoval Josef Mánes v letech 1849 až 1870 na pozvání hraběte Bedřicha Silva-Taroucy. Namaloval zde mnoho obrazů, kromě jiných sérii portrétů hraběcí rodiny, ale maloval i návštěvy na zámku či prosté lidi z okolí.

„V rámci příprav na připomínku na 200. výročí narození Josefa Mánesa v 2020 byl podroben antropologickému průzkumu obraz zapůjčený našemu zámku od soukromého sběratele, který byl veřejnosti představen teprve před dvěma lety,“ uvedl kastelán zámku v Čechách pod Kosířem Martin Váňa.

„Ve spolupráci s antropology Policie ČR a Ústavu antropologie Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity v Brně byla potvrzena nápadná podobnost jedné z dívek s Karolínou O´Hegherty, dívkou, která byla se svou rodinou častým hostem na zámku v Čechách pod Kosířem, a bylo prokázáno mnoho podobností s dosud neidentifikovanou Josefínou, jak je pozdější tradicí pojmenována žena na nejslavnějším Mánesově obraze,“ informoval Martin Váňa.

Obraz si nechal v ateliéru

Obraz Josefína měl zřejmě pro Mánesa osobně velký význam, nechal si ho v ateliéru až do své smrti. Výsledek antropologického zkoumání by podle kastelána Váni mohl být krůčkem k určení totožnosti Josefíny.

Na zámku v Čechách pod Kosířem otevřeli v úterý 30. dubna 2019 druhou část nové expozice kreseb Josefa Mánesa. „Je věnována Mánesově tvorbě určené přímo pro jeho šlechtické mecenáše,“ řekl ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek. Vedle podobizen panstva je možné vyzdvihnout kompletní soubor Eposu o Hanselburgu a originál od druhé světové války nezvěstné kresby zámku, která byla jako dílo Josefa Mánesa identifikována v závěru roku 2018.

„Patří do kolekce pěti kreseb vyhotovených na přání hraběnky Gizely Silva-Tarouca v roce 1856. Z nich se dosud vědělo pouze o jediné, nacházející se ve sbírkách Moravské galerie v Brně a v podobě kopie prezentované v Mánesově altánu v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem,“ doplnil Martin Váňa.

Autor: Jiří Růžička
Zdroj: Právo

Další reportáže ze světa výtvarného umění najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery