Rozhovor - Spisovatel Mons Kallentoft: Člověk s problémy poutá pozornost

Mons Kallentoft píše krimi ze současnosti i s motivy z antického světa. Snímek Jana Handrejcha, Právo

Literatura

Rozvíjející se kariéru mladého fotbalisty ze švédského Linköpingu ukončil úraz. Mons Kallentoft musel měsíce ležet na lůžku a jedinou zábavou mu byla četba. Debutoval v roce 2000 a za román Pesety hned získal cenu za nejlepší prvotinu v žánru krimi. Proslulost mu přinesla série s komisařkou Malinou Forsovou, hrdinkou v češtině nově vydaného románu Vůně ďábla.

Vracíte se někdy do svých dvanácti let, kdy jste musel ležet na lůžku a mohl jen číst?

Čas od času. Stalo se to při skoku do vody. Následovala operace a dlouhodobé léčení. Dobře si na to pamatuju. Nejvíc jsem četl Franze Kafku.

Opravdu? Nebylo to pro Vás smutné?

Vůbec ne. Hrozně jsem se nudil. Neexistoval internet, Instagram. Ve Švédsku vysílaly všeho všudy dva televizní kanály, programy pro děti končily v šest večer. Byl jsem za Kafku vděčný.

Co máte společného s komisařkou Forsovou, kromě toho, že jste ji stvořil?

Své rodné město Linköping. Je to místo mého dětství, které mám moc rád. Snad také to, že i ona má problémy, jak už to v životě bývá. Podobně jako já hodně pracuje.

Každý z literárních kriminalistů trpí nějakým problémem. Proč jste u Forsové zvolil zrovna alkoholismus?

kallentoft 1Pro každou postavu je důležitý vnitřní charakter. Aby byla uvěřitelná a čtenář se s ní mohl ztotožnit. Náš spisovatel Hening Mankell vytvořil postavu populárního kriminalisty Kurta Wallandera. Je slavný jako literární postava, ale bylo o něm natočeno několik filmů. I on měl plno problémů: s alkoholem, s workoholismem, vztahové trable s matkou.

A alkoholismus je dobré téma. Člověk se skleničkou se pohybuje mezi lidmi, musí se občas podívat do zrcadla a provést reflexi. V umění poutá pozornost spíš člověk s problémy, občas viděný i s humorným nadhledem, než vzorňák.

Co Vás inspirovalo ke krimi z řecké mytologie Hercules serie?

Mytologie přináší nesmírně zajímavé příběhy s klasickými náměty. Jsou to děje tisíce let vzdálené, přesto nabízejí současné motivy. Jsou to velké příběhy, které se dobře vyprávějí.

Proč jste si pro tuto sérii vybral spolupráci s Markem Luttemanem a Annou Karolinou?

Mark je velmi dobrý spisovatel, citlivý člověk, poučený dějinami i literaturou. Anna Karolina je také dobrá autorka, navíc má zkušenost detektivky kriminálního oddělení. Přináší nové motivy týkající se třeba terorismu. Jsou to velmi reálné situace, s nimiž má vlastní zkušenost. Oba žijí ve Švédsku, já na Mallorce, takže se hodně domlouváme po skypu.

V románu Zack vystupují asiatky zavražděné v masážním salonu...

Cestování už tehdy patřilo k životu. Mám vůbec rád cizí prostředí, navíc se i tam řeší otázky obecně se dotýkající lidstva. V knize Vůně ďábla se Malin Forsová dostane až do Bangkoku. Je to moc krásné město, líbí se mi. Taková místa nabízejí zajímavé inspirace.

V jednom rozhovoru jste řekl, že nenávidíte hudbu. Proč?

Nenávidím je moc silný výraz. Nikdy jsem nehrál na žádný hudební nástroj, nemám pro to talent. Ale hudbu poslouchám rád. Navozuje v člověku příjemnou náladu. Navíc přináší rytmus, což souvisí s literární tvorbou, Psaní také vyžaduje určitý rytmus. Musím se ale přiznat, že vyhledávám i ticho.

Máte rád Cormaka McCarthyho. Co na něm obdivujete?

Miluju jeho jazyk i jeho příběhy. Obrazy násilí dokáže úžasně popsat, i když působí často hrozně. Je to velký autor s velkým člověčenstvím v sobě.

Cormak McCarthy si hraje s koncem světa. Co bude s lidstvem, až se zhroutí civilizace?

Musíme chránit planetu. Dobře víme, že velká válka by ji dokázala zásobami zbraní zlikvidovat. Není to pěkná vyhlídka, zvláště když máte děti a myslíte na jejich budoucnost.

Co si myslíte o politických a ekonomických migrantech?

Je to obtížná situace. Přicházejí lidé s různými důvody, z různých zemí, různě vychovávaní, vyznávající rozličné hodnoty. Myslím si, že by měly být nastaveny limity, co lze a co už ne.

Vzpomínám na dětství, kdy se u nás ani nezamykaly dveře od domu. Najít řešení je těžké. Když se ale podíváme do Spojených států, tak se tam v průběhu staletí vytvořil národ jistě s problémy, ale třeba centrum Silicon Valley oslovuje celý svět. Dnešní migrace je ale velký problém s ekonomickými, finančními a vůbec kulturními aspekty.

Autor: František Cinger
Zdroj: Právo

Další rozhovory o knihách u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny