Rozhovor - Dům kultury v Kroměříži nabídne letos zajímavé výstavy, říká Robert Rohál

Robert Rohál s plakátem výstavy DOMA autorů Josefa Vrážila a Vladimíra Skýpaly. Snímek Dušana Wünsche

Výtvarné umění

V těchto dnech probíhá ve foyer Domu kultury v Kroměříži fotografická výstava, kterou její tvůrci Josef Vrážel a Vladimír Skýpala nazvali Doma. Na otázky, jaké tady letos proběhnou další výstavy a na co mohou návštěvníci ještě těšit, odpověděl pracovník domu kultury Robert Rohál.

Jak hodnotíte aktuální výstavu Doma, která potrvá do pátku 20. března 2020?

Je to velice zajímává výstava a lidem se líbí. Jde o část dokumentárního cyklu, na kterém oba autoři spolupracují několik let a neustále jej doplňují. Chtějí v tom pokračovat tak, aby mohla časem vzniknout i tištěná kniha. Oba autoři nevyhledávají po pasekách zbytky 19. století, ani se nesnaží živit dojem, že se u nich na loukách pase v krojích, jak bývá často vidět na valašských fotografiích, nejčastěji pořízených na národopisných slavnostech. Z této výstavy je zřejmé, že jde o zobrazení současného Valašska tím nejpoctivějším způsobem, jakého jsou schopni.

doma rohal 1doma rohal 2Dramaturgicky jste připravil v Domě kultury v Kroměříži další výstavy. Které a o čem budou?

Určitě budou pestré. Pokud bych mohl zmínit alespoň některé, tak nelze zapomenout výstavu keramických obrazů Věry Tatarkovičové, jejíž tvorba mě zaujala před časem v galerii Anděl v Olomouci nebo něžné obrazy malířky Anny Szatmariové ze Šumperka. V plánu jsou i fotografie Kostase Christidise nebo filmové plakáty z kultovních filmů šedesátých let, které zapůjčí sběratel Vítězslav Tichý. Uskuteční se i tradiční kolektivní výstavy jednak kroměřížských výtvarníků, jednak místních fotografů.

Které autory byste rád pozval do Kroměříže?

Už se o tom domlouváme nějakou dobu, ale rád bych do Kroměříže dostal renomovaného fotografa Otto Dlabolu, který fotil populární zpěváky 60. a 70. let minulého století.

Pokud vím, tak sám fotografujete a vystavujete téměř patnáct let. Vy letos v Kroměříži vystavovat nebudete?

Asi ne. Pravda je ale taková, že už asi dva roky mám trvalou výstavu ženských portrétů v restauraci Pod starou knihovnou a že má pořád ohlas. Nicméně do Kroměříže chystám něco až na příští rok. Ale i tak mám letos dvě výstavy. Jedna mi právě v polovině února skončila v Kyjově a od úterý 17. března 2020 budu vystavovat v Praze - v sále Boženy Němcové v Knihovně na Vinohradech. Zajímavé bude i to, že kromě kolekce Nostalgia 22 mi tam souběžně udělají výstavu mých knih. Když jsem to počítal, tak mi jich za dvaadvacet let vyšlo rovných padesát.

doma rohal 3Prezentujete se černobílými fotografiemi. Vybaví se Vám, kolik jste měl za těch patnáct let výstav a kde všude?

Myslím, že jich bude také asi padesát. Začínal jsem na kolektivních výstavách, ale kolem roku 2010 jsem už vystavoval samostatně. Několikrát jsem byl Brně a Praze, ale také v Dobrušce, Třebíči, Zlíně, Kroměříži, Vyškově, rodném Holešově, ve Zvolenu na Slovensku... Vzpomínám na krásné prezentace, které jsem měl na Karlštejně nebo na Křivoklátě, na zámcích Doudleby nad Orlicí a Rájec nad Svitavou. Mimořádné byly i samostatné výstavy v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě nebo v Muzeu fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci.

Autorka: Dana Ehlová

Další rozhovory o výtvarném umění u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery