Až do neděle 26. ledna 2020 lze ve Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech zhlédnout výstavu s názvem Slyšte, slyšte, pastuškové. Autorkou výstavy, která čítá třiatřicet položek, je etnografka muzea a členka Betlémářů Plzeňska Ivana Sieberová, kterou jsme požádali o rozhovor.
Kolik betlémů čítá vaše kolekce?
Kolekce betlémů ve sbírkovém fondu Vlastivědného muzea čítá v současné době 108 betlémových celků z různých materiálů a různého stáří a několik desítek jednotlivých figurek či součástí betlémů. První betlémy této sbírky byly získány koupí na mikulášských a vánočních trzích v Klatovech v letech 1904 až 1913. Jsou to jak drobné betlémové celky vyráběné Kateřinou Švárovou či Josefem Pechanem, tak příbramští chlebáčci, kteří se, stejně jako figurky Kateřiny Švárové a Josefa Pechana, prodávali jako hračky nebo figurky k betlémům. V následujících letech 1914 a 1915 byly získány darem z rodiny Mansveta Kličky a J. M. Schmida sádrové reliéfy, zobrazující biblické motivy narození Páně. K nejstarším přírůstkům sbírky betlémů patří také jako dar v roce 1993 získané příbramské jesličky, vyrobené kolem roku 1900.
V následujících letech nebyly přírůstky betlémů nijak hojné. Přesto se podařilo do konce 30. let 20. století vytvořit rozmanitou kolekci betlémů, která je průřezem tvorby místních betlémářů, doplněnou do 90. let 20. století sporadicky vydávanými papírovými vystřihovacími betlémy.
Oživení místní betlémářské produkce v počátečních desetiletích nového tisíciletí vyvolalo nejen zvýšený zájem veřejnosti o jejich prezentaci, ale také nárůst počtu tvůrců, kteří betlémy vyrábějí z nepřeberného množství materiálů. Díky tomu mohla být kolekce betlémů klatovského muzea v roce 2015 rozšířena z prostředků projektu Made In Cham/Klatovy o díla regionálních řezbářů.
Jaká je historie betlémů a kdy se dostaly do českých zemí?
Podle legendy bylo nejstarším trojrozměrným zobrazením Narození Páně umístnění volka a oslíka k jeslím, u kterých v jeskyni na kopci nedaleko obce Greccio ve středoitalské Umbrii sloužil roku 1223 František z Assisi půlnoční mši pro věřící z okolí. V průběhu mše se v jeslích objevilo malé dítě – Ježíšek.
Do českých zemí přinesli betlémy příslušníci řádu Tovaryšstva Ježíšova, jezuité. První jesle byly postaveny roku 1562 v Praze v kostele sv. Klimenta. Postupně se mysterium zrození stalo nedílnou součástí výzdoby kostelů i u jiných řádů. Počet betlémských figurek rostl, scény ukazovaly nejen Ježíška, sv. Marii, sv. Josefa a tři krále, ale také sousedy z té které lokality a díky tomu se do betlémů dostaly i humorné scény, kterým pak ale lidé věnovali víc pozornosti, než mysteriu samotnému. Proto stavění betlémů v kostelích na celém území Rakouska-Uherska zakázala roku 1751 císařovna Marie Terezie. Ale její zákaz nebyl akceptován, takže jej roku 1782 obnovil její syn císař Josef II.
I když byl pod nátlakem roku 1804 tento zákaz zrušen, ve svém důsledku vedl k rozšíření jesliček do širších vrstev mezi prostý lid. Časem tak vznikla výrazná centra výroby betlémů, charakteristická rukopisem tvůrců (Ústecko-Orlicko, Třebíčsko, Třešť, Králíky). S postupem doby se k tradičním materiálům (dřevo, papír) přidávaly další – sklo, keramika, objevují se i různé druhy těst - perníkové, vizovické a další.
Text a snímky: Hana Jakubčíková Sádlíková
Další rozhovory o výtvarném umění u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery