V Komorním sále kolínského Městského společenského domu vystavuje do neděle 31. prosince 2017 černobílé fotografie kytarista Norbi Kovács. Téměř tři desítky snímků ukazují hudebníka, který působí například v souboru Ivan Hlas Trio, coby vnímavého pozorovatele a obrazového glosátora okolního světa.
To, co návštěvníci vidí na stěnách výstavního sálu, osciluje mezi reportážní fotografií a humanistickým dokumentem.
Autor má prostě rád lidi (a také zvířata), ale zajímají ho i reálie, v nichž žijí své životy. Ovšem zajímavá místa, která vyhledává po celém světě, třeba v Nizozemsku, Řecku nebo Indonésii, nejsou na jeho pracích to primární. Vytvářejí spíše kulisy, do kterých persony či věci zasazuje.
Je tedy lhostejné, jestli sedící rybář na loďce brázdí vody Mekongu nebo Vltavy či šlapající hudebník s nástrojem ve futrálu na zádech sviští na kole kolem městské zdi v Amsterdamu nebo Aténách. U těchto fotografií je totiž důležitá kompozice.
Trochu to připomíná hru na Kovácsův hlavní nástroj, kytaru. Stejně jako u blues, které rád produkuje, je i u jeho fotografií důležitá emotivnost a schopnost navození sugestivní atmosféry. Snímek, na kterém jsou dvě rozostřené postavy, jdoucí vedle sebe po nočních kočičích hlavách na nábřeží, právě takovou posmutnělou a nostalgickou atmosférou evokuje.
Podobný přichází i z obrázku, na němž sedí volavka na pahýlu stromu. Její obraz se zračí v hluboké temné vodě. Ta ale díky černobílému pojetí obrazu ztrácí na konkrétnosti. Připomíná nekonečnou hlubinu bez měřítka, možná bychom mohli v tomto případě mluvit i o symbolice neomezenosti času.
Norbi Kovács dokáže rozvibrovat nejen kytarové struny, ale i struny v lidské duši. Ví, že člověka zajímá poloskrytost či tajemnost, a ty do svých fotografií dokázal dostat s elegancí kytarového virtuosa.
Autor: Jan Šída
Zdroj: Právo
Další recenze fotografických výstav u nás i v zahraničí najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery