Útlá knížka kapesního formátu Žižkovské střípky je jako stvořená na toulky „samostatnou republikou Žižkov“. Je tedy pěkným počtením nejenom pro místní obyvatele, kteří by si její četbou měli doplnit znalosti o vlastní čtvrti. Představovaný svazek je z pera publicisty, jehož rodina z této čtvrti pochází a kde on sám žil, studoval a nyní pracuje.
Tomáš Hejna se noří do dějin této vzdorovité, jedinečné pražské čtvrti a předkládá, jak a proč vznikla, v jakých letech se rozvíjela, kdo stál za jejím stavebním rozvojem (když byla ještě samostatným městem) a kdo z ní udělal trvalou připomínku husitství.
Během její četby se dovíme, jak se stalo, že je tato čtvrť poutavě romantická, proč má tolik inspirace pro umělce, kteří zde žili nebo jen jistým údobím procházeli. I proč má dodnes pověst proletářské čtvrti, třebaže už dávno nemá jen hospody nízké cenové skupiny.
Kniha je koncipována jako komentovaný průvodce od minulosti až k živé přítomnosti. Provádí všemi ulicemi Žižkova, jdeme s ní na nejdůležitější místa, kromě jiných i na vrch Vítkov s památníkem a sochou Jana Žižky. Nebo do průmyslové minulosti, kdy zde stála kapslovna, továrna na munici a později manufaktura na výrobu paruk, dodnes zvaná Parukářka, kterou vystřídalo panelové sídliště.
Tato ojedinělá publikace z dlouhé řady vydaných pragensií si všímá si i asanace velké části Žižkova, prováděné v 80. letech minulého století, při níž zmizely desítky pavlačových domů, tou dobou zanedbaných, ale necitlivě nahrazených sídlišti, kdy z toho starého světa zůstala jen škola na Komenského náměstí.
Pro každého něco
V knize najdeme kapitoly jako Čtvrť plná památek aneb na co se ještě nedostalo, Žižkov a film, Zápas o Žižku či neotřelé pojednání Žižkov a druhá světová válka s důrazem na atentátníky na říšského protektora Heydricha, kteří se skrývali v žižkovských bytech.
Malou záhadou je ale vyprávění o tom, že byl tvrdý odpůrce Zikmunda Jan Roháč z Dubé popraven „za městem“, tedy na Parukářce nebo na Židovských pecích. Zde se historické prameny o té legendární události značně rozcházejí. A není jistě, kterému z dobových pramenů (a proč) dal autor knihy Žižkovské střípky Tomáš Hejna přednost.
Při práci na této recenzi se opíráme spíše o tvrzení některých historiků, že ona třípatrová, speciálně zbudovaná šibenice stála na Staroměstkém náměstí, kde bylo na šibenici použito dřevo, připravené na kostel u Týna. Zikmund se chtěl jistě vytáhnout a dát popravou „škůdce zemského“ najevo, kdo je v této zemi pánem.
Tento autorský rozpor však nic nemění na tom, že publikaci vřele doporučujeme všem čtenářům, zajímajícím o dějiny našeho hlavního města.
Knížka Žižkovské střípky je též výtečným tipem na neotřelé výlety po legendární pražské čtvrti při turistické návštěvě hlavního města České republiky.
Autor: Ivan Černý
Zdroj snímků: Archív nakladatelství Olympia
Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny