Do roku 2018 vstoupilo známé pražské nakladatelství OREGO s jedinečným knižním počinem, který je výrazným příspěvkem k dějinám diplomacie, mapující na 750 stranách (!) svižným perem událostí od starých časů až po, z hlediska časomíry, nedávnou současnost.
Kniha Stanislava Suji a Ivany Sujové Hledání v čase poodhaluje i propojní dějů s tajnými jednáními světových velmocí v období obou světových konfilktů. Její záběr je ohromující. Vzhledem k tomu, že končí časem tzv. studené války, můžeme se těšit na předpokládaný druhý díl, mapující daná témata do konce milénia, přinášejícího rozpad socialistického bloku a nové éry válečného běsnění v nejrůznějších částech světa. Nutno říci, že se kniha Hledání v čase čte jedním dechem.
Důležité je, podle kterého klíče, autoři nazírali dějiny. Pomůže nám prostý výčet kapitol. (O umění mistra Sun-c‘, Říše „bez konce“, Shakespearovo divadlo jako politika, Hedvábná stezka - průnik dějinami, Hledali bezpečnější svět, Krym býval tvrdý oříšek, Suvorovův pochod Prahou, Mistři velké lsti, Ďábelský tandem, Evropské vyvažování zájmů, Emžská depeše a její důsledky, Exkurz do dunajské monarchie, Dějinný význam Velké trojky...).
Autorům se podařilo uchopit téma tak říkajíc od začátku do konce. Tedy nebylo by pochopení současnosti bez poznání minulosti. Často čtenář zná jen současnost, a to možná i zkresleně, protože je zprostředkovaná médii. Tvůrčí a zároveň i manželská dvojice Sujových se snažila jít při své práci na tomto unikátním svazku literatury faktu po faktech a přitom je předložili zajímavým způsobem. Čtivost této obdivuhodné publicistické práce zvyšují mnohé šťavnaté epizody, perličky nebo výroky nejrůzněhjších osobností, které nejenom pobaví, ale i obohatí čtenářův rozhled. Téma je vždy takové, aby v souvislostech (neboť historie se vždy opakuje) směřovalo do přítomnosti, v mnoha případech až do roku 2018.
Kupříkladu kapitola Suvorovův pochod Prahou nás zavádí do ruských dějin a končí v současnosti u problematiky Krymu... Dvojakost pohledu Evropy dokumentují autoři srovnáním s událostmi v bývalé Jugoslávii. Sledují postavu Bismarka a s ním německé dějiny, kapitola sice končí v našem čase, ale jako by odkrývala, co nás čeká v budoucnosti.
Publikace kromě jiného kupříkladu napínavě líčí, jakým fenoménem v dějinách světa byla hedvábná stezka a jaké naděje jsou s jejím znovuvybudováním spojovány dnes...
Historické sondy do našich dějin
Čtenář se při četbě objemného svazku Hledání v čase doví spoustu zajímavostí, které mu v kostce nepodá snad žádná jiná publikace. Z dějin našeho státu vzdvihuje postavu Jiřího z Poděbrad a jeho mírové poselství ostatním národům, které nakonec nebylo vyslyšeno. Další kapitoly jsou připomínají osobou Jana Amose Komenského a vývoj země po Bílé hoře přes soustátí Rakouska–Uherska a naší pozice v něm.
Mimořádně zajímavá jsou propojení různých diplomatických jednání, o kterých veřejnost neví, s událostmi, které jsou známé, ale čtenář si zpravidla nedovede sám udělat souvislosti.
Závěrem
Autoři uváději prameny, v tomto případě i internetové, což se vždy u podobných publikací neděje. Publikace je vybavena záložkami a je též doplněna obrazovým materiálem černobílým i barevným.
K tvůrcům samotným je třeba poznamenat: Stanislav Suja je autorem jedenácti knih, zejména z oblasti mezinárodních vztahů a diplomacie, působil v diplomatických službách a pracoval ve vysokých funkích na Ministrstvu zahraničních věcí. Byl velvyslancem ve Washingtonu i velvyslancem - stálým představitelem při OSN.
Ivana Sujová se ve svém studiu zaměřila na mezinárodní vztahy a legislativu EU a deset let pracovala v Evropském parlamentu v Bruselu a ve Štrasburku.
Autor: Ivan Černý
Zdroj snímku: Archív nakladatelství OREGO
Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny