Co svět světem stojí, podléhá lidstvo všech obydlených světadílů nejrůznějším náboženstvím. Nebudeme rozebírat proč tomu tak je, na toto téma byly popsány tuny papíru. Jen si připomeňme, že jedno mají společné: Do jisté míry zbavit věřící odpovědnosti za své činy (vždyť tomu tak chtěl jejích bůh) a v neposlední řadě jimi i danou populací manipulovat dle přání šamanů, kouzelníků či kněží, sledujících určité cíle. Ne jinak je tomu i v jednadvacátém století, dosud plném středověkých praktik, pověr a závislostí na tom či takém náboženství nebo „guru“.
Velkým příspěvkem na toto téma jsou objemné publikace z pera publicistky Veroniky Šulcové (* 1987). Její doslova encyklopedická díla Vúdú s podtitulkem Magie a náboženství a ještě tiskařskou černí vonící Santería z Nakladatelství Vodnář jsou jedinečným vkladem k dané tématice. Absolventka studia politologie a mezinárodních vztahů se především zajímá o původní tradice, mýty a magii afrokaribského náboženství. A cíl svého zájmu rozebírá skutečně zevrubně – od kořenů přes historii a vývoj až k popisu tamních božstev a současného praktikování. Veronika Šulcová se věnuje i takovým tématům, jako je posedlost, obětování, rituály a další temné stránky včetně fenoménu zombie a lidských obětin. Obsah obou mimořádně čtivých knih je ojedinělý nejenom svým rozsahem, ale též zveřejněním mnoha informací, které dosud v Česku publikovány nebyly.
Santería – uctívání svatých na Kubě
Jako první v Československu se svého času touto tématikou zabýval etnograf, cestovatel a spisovatel Miloslav Stingl, který se kromě jiného během svých vědeckých cest na Kubě v průběhu šedesátých let minulého století dostal i do tajné leopardí společnosti Abakuá.
Vraťme se však k autorce jmenované knihy. Veronika Šulcová se obdobně jako Miloslav Stingl, o původní tradice, mýty a magii afrokaribské spirituality též zajímá od dětství. V posledním desetiletí se koncentruje na spojení živoucího náboženského systému s hlubokými historickými kořeny na Kubě, kde je Santería běžně praktikována. Santería či Lucumí nebo Las Reglas de Oča je komplexním náboženským systémem s jasnou představou o fungování světa, lidského osudu i o roli dobra a zla, jak autorka píše v úvodu svého díla. Navzdory silnému propojení s křesťanstvím spočívají kořeny santeríi hluboko v srdci Afriky, odkud se na největší ostrov v Karibiku dostaly díky otrokářům v 19. století.
U nás se jedná o prakticky neznámé náboženství, ve světě má ale více jak sto milionů vyznavačů. Mnohé pak jistě překvapí, že se tzv. hispánská větev santeríi uchytila na Slovensku. V Bratislavě je v současnosti její škola, kterou zde založila Sonia Guerra, která studovala magii a parapsychologii v Argentině a v Mexiku. Má na sto přívrženců.
Představovaná publikace se vedle popisu vývoje a historie zaměřuje na svých 550 stranách (!) především na současnou podobu kubánské santeríe a její náboženskou praxi. Podrobně se zabývá jejími hlavními technikami, jimiž jsou divinace, iniciace, posedlost, obětování, modlitby, snění a léčení, stejně jako kupříkladu práce s rostlinami a bylinami. I nezasvěcené čtenáře pak přitáhnou bezesporu kapitoly představující hlavní božstva a mýty, stejně jako téma smrti a uctívání předků. V neposlední řadě autorka dává prostor i shora zmíněné tajné leopardí společnosti Abakuá a afrokubánskému čarodějnictví palo.
Zbývá dodat, že knihu doprovází fotografická příloha zdařilých snímků známého pražského fotografa Jana Parkmana z jeho nedávné reportážní cesty po Kubě.
Santería aneb uctívání svatých na Kubě vydalo v roce 2017 Nakladatelství Vodnář. Publikaci ilustrovali výtvarníci Sandro Dragoj a Lukáš Suchna.
Připravil Ivan Černý
Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny