Recenze - 2 x o pražských věžích

Literatura

Přebohatá knihovna s námětem pragensií byla v nedávné době obohacena o dva naprosto jedinečné tituly: O tisíci věžích pražských a O věži ve věži z pera Josefa Podzimka, stavbaře a vodohospodáře, známého především jako letitého bojovníka za podporu Baťova projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Na toto téma vydal encyklopedické dílo Křižovatka tří moří a zjara 2018 knihu s kolegy Petrem Formanem a Tomášem Kolaříkem příznačně nazvanou O dokončení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Vraťme se však ke zmíněným knihám o pražských věžích.

Ing. Josef Podzimek pochází ze starého stavbařského rodu, který má nepřetržitou historii téměř dvě stě let a letitá značka Podzimek a synové patří k těm nejstarším u nás, jako kupříkladu Becherovka. Jako stavbař miluje historii, architekturu a stavební slohy – tudíž má k věžím velmi blízko, což se nelze divit. Divit se ale můžeme nad jeho, při vší slušnosti k ostatním inženýrům, smyslem pro psané slovo, stylistiku a další zákonitosti literatury, což zdaleka není všem lidem fyzické práce dané. Jeho knihy se proto čtou takříkajíc jedním dechem, neboť dokáže i suchou stavařinu popsat šťavnatými a svižnými slovy s úžasným množstvím zajímavostí, málo známých faktů i údajů, pro které si neváhal zaběhnout při práci na obou titulech do archívů a knihoven.

prazske veze 1Pravda, jak na knize O tisíci pražských věžích nepracoval sám, nýbrž s doc. Ing. arch. Radomírou Sedlákovou, CSc., tak na publikaci O věži ve věži s pětičlenným poradním sborem v čele s kastelánkou Jindřišské věže Lucii Dolfi. To však nic nemění na věci, že hlavním motorem vzniku obou encyklopedicky zaměřených pragensií je Josef Podzimek, který navíc nekompiloval z jiných publikací, jak jsme zvyklí u jiných knížek v současnosti vycházejících o staré Praze.

O tisíci věžích pražských

Graficky skvěle vyvedená kniha s bohatým rejstříkem fotografií i starých grafik a zdařilých ilustracích Elišky Podzimkové představuje a detailně popisuje pražské věže jak z pohledu staletí, tak i z hlediska jejich účelu, včetně věží kostelních, mosteckých, vodárenských, vyhlídkových, nárožních, ba i šikmých či samostatných zvonic.

Kniha je nejenom výbornou architektonickou příručkou, či čtením pro milovníky Prahy, ale i skvělým tipem na výlety za mimořádnými zážitky po městě, kde již dávno neplatí jeho přezdívka jen „stověžatá“.

O věži ve věži

prazske veze Stejná slova chvály a uznání musíme takříkajíc pět na druhý představovaný svazek, jehož námětem je Jindřišská věž – nejvyšší pražská zvonice. Propagační materiály České centrály cestovního ruchu o ní hovoří jako o deseti patrech kultury, zábavy a odpočinku v centru Prahy. Začátkem října 2018 se zde kromě jimného konal slavnostní koncert Zvonohry Petra Rudolfa Manouška, a to k 500. výročí nejstaršího zvonu této věže – zvonu Maria. Na tomto místě připomeňme, že Mistr zvonař Manoušek odlil dvouapůltunový zvon Jakub a začátkem října 2017 jen za velkého gaudia lidu kutnohorského historickou metodou vyzvedl a osadil na věž kostela sv. Jakuba na Horách Kutných.

Kniha Josefa Podzimka a kolektivu (et al) se dožila již druhého vydání a v tomto případě je věnována Otci vlasti Karlu IV., k jeho 700. narozeninám, neboť on to byl, kdo nechal postavit kostel sv. Jindřicha a sv. Kunhuty v rámci výstavby Nového Města pražského, jehož je ona vysoká středověká věž výraznou dominantou, patřící mezi nejvýznamnější památky Prahy. Unikátní je proto doslovný přepis Karlova textu, z Boží milosti římského císaře a českého krále, vždy rozmnožovatele a na paměť této věci, v úvodu knihy s datováním L. P. 1348 z 8. března tenkráte.

Není možné na tak malém prostoru, věnovaném recenzi, rozebírat obsah celé knihy. Snad jako čtenářovo vodítko dostatečně poslouží výběr z nabízených kapitol: Některá z rozhodnutí Karla IV. z hlediska stavbaře; Co stojí za povšimnutí; Vznik a osudy Jindřišské věže ve světle pramenů; Proměny Jindřišské věže; Deset nejstarších dochovaných pražských zvonů; Chráněná památka nebo třeba Dispoziční a architektonické řešení či závěrem Život v Jindřišské věži.

I tato publikace je doplněna mnoha dobovými grafikami, náčrty a skvělým fotosouborem.

Zbývá dodat, že obě Podzimkovy práce doplňují předchozích několika málo vydání pragensií na toto téma. Za všechny připomeňme alespoň Věže v dějinách stověžaté Prahy od manželů Hrubešových (2008), či Praha stověžatá od Václava Pecha (2010). Obě práce se na rozdíl od Podzimkových však liší svým náhodným výběrem popisovaných objektů. To pak činí mezi jmenovanými díly diametrálním rozdíl ve kvalitě publikací.

Autor: Ivan Černý
Zdroj snímků: Archív

Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny