Recenze - Aronofského hlučná a horečnatá noční můra matka!

Film

Hororová alegorie matka! ukazuje, že i když Darrenu Aronofskému ztěžkla ruka scenáristy, jako režisér umí strhnout k reakci.

Darren Aronofsky přes nominaci na Oscara, Zlatého lva z festivalu v Benátkách a cenu za režii ze Sundance patří mezi poněkud kontroverzní režiséry. Jeho díla často vyvolávají na jedné straně odmítání a na druhé nadšení. Žádné nerozděluje publikum víc než to poslední nazvané matka!, které při premiéře v Benátkách část novinářů vybučela a část vytleskala. Tak vášnivé reakce nevzbudila dokonce ani Fontána, při níž se v Benátkách bučelo o jedenáct let dříve.

matka aronovski 1matka aronovski 2Na rozdíl od romantické meditativní new age Fontány, v novince se Aronofsky s ničím nepáře. První verzi scénáře o mladé manželce, jež se snaží vytvořit z domu svého slavného muže spisovatele dokonalý domov, prý napsal za pět dní. Asi i proto výsledek vypadá jako horečnatá noční můra, která dává smysl, jen dokud se z ní neprobudíte.

Postupující apokalypsou svého štěstí proplouvá efektivní Jennifer Lawrenceová s nakažlivým zmatkem a úzkostí, kterou dokonale simulují kamera Matthewa Libatiquea neustále se otáčející kolem nejisté hrdinky a zvukový design, jímž konvenční hudbu nahradil mistr zvuku Jóhann Jóhannsson. Jako audiovizuální cvičení, jak dostat diváka do hlavy protagonistky, patří matka! k prvotřídním ukázkám.

Horší to je už s jejím alegorickým poselstvím, které výrazně odkazuje na bibli a netají se negativním názorem na lidstvo. Respektive se netají s ničím, snad kromě konkrétnosti environmentalistické metafory, již režisér podle svých slov do filmu vložil, ale málokoho by jinak napadla. matka! spíš vypadá jako hlasitá kritika lidské sebestřednosti v osobních vztazích.

Manželovi v podání Javiera Bardema nestačí, aniž když mu jeho žena věnuje celou svou bytost. Stále potřebuje obdiv davu, a proto do domu, v němž se vše odehrává, pozve nejprve jednoho cizince, pak jeho rodinu (čítající Michelle Pfeifferovou házející skvostně pohrdavé pohledy) a nakonec kohokoliv.

matka aronovski 3Dokud manželskou iluzi záměrně bezejmenné ženy narušuje jen ona rodina, film se ještě drží v rovině zábavného, potenciálně nadsazeného horůrku variujícího motivy klasiky Rosemary má děťátko s mimořádně působivou atmosférou. V druhé polovině, kdy se konečně z manželky stane i matka, ale Aronofsky přitvrdí na svých alegoriích, repetetivnosti i brutalitě a ničení interiérů a film ztěžkne do nezáměrně směšného Umění.

I přes svou nabubřelost, sebedůležitost a těžkopádnost nicméně delirická matka! nabízí zážitek, jaký v kinech nevidíme často, vzbuzuje silnou reakci a dokáže strhnout – ač nakonec spíš do propasti přílišných ambicí.

Autorka: Iva Přivřelová
Zdroj: magazin.e15.cz
Zdroj snímku: Cinemart

Další filmové recenze najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery