Glosa - Co dnes dělá... badatelka a autorka literatury faktu Milena Městecká

V jejich stopách jsem prošla v doprovodu mnoha přátel trasy jak v České republice, tak i Německu, Rakousku či Polsku. Někdy i třicet kilometrů denně za mrazů i plískanic, abych se alespoň trochu mohla vžít do utrpení těch lidí. K napsání této publikace mne vedlo zjištění, jak málo se dnes o pochodech smrti ví. Až na malé výjimky nejsou zachovány v paměti národa, ani zmapované historiky. Kniha je doplněna bohatou obrazovou dokumentací a má sedm kapitol. Pár názvů pro ilustraci: Na počátku byla vzpomínka z Lidic, Pochodem smrti z Ravensbrücku, Čechy zaplavily transporty smrti či Zajatci a ti, co vyšli první a Masakry, likvidace ve velkém. Obsah publikace uzavírá přehled Hrobů a pamětních míst pochodů smrti v Čechách. Velký obdiv mám ke všem regionálním historikům, archivářům, pracovníkům regionálních muzeí a dalším nadšencům, kteří se touto tématikou ve svých lokalitách zabývají a které též v knize cituji. A nezapomínám ani na statečnost a solidaritu českých lidí, kteří na rozdíl od německého civilního obyvatelstva, přes hrozbu trestu smrti, pomáhali, jak mohli pochodujícím koncentráčníkům i zajatcům. Dávali jim jídlo, ošacení, poskytovali i úkryty v případě útěků.

Lidé se mě ptají, proč se zabývám tak smutnou kapitolou dějin. Odpovídám, že je to nutné, neboť lidská paměť je krátká a časem slábne. Je mimořádně důležité si ty události připomínat, aby se již nikdy nic podobného neopakovalo. I proto je nutné pečovat o hromadné hroby umučených a zabitých obětí. O známé hroby je u nás pečováno s úctou. Mnohé hroby jsou ale označeny obecně, jako oběti druhé světové války. Alespoň se k nim pokládají květiny. Aniž by však znal kdokoliv příběh těch, kteří v nich leží. Trasy transportů smrti, kdo zde prošel, trpěl nebo zahynul, jsou označeny naprosto výjimečně. Jak u nás, tak v Německu, Rakousku a Polsku.

A tak všechny prosím, když najdete takovýto hrob, pokloňte se před ním. Když chybí popis událostí, počtu obětí v místě, pokud máte informace a můžete, doplňte je. A na závěr – projděte alespoň kousek pochodu, třeba s právě představenou knížkou v ruce. Navštivte místa, kudy projel transport smrti. A vyprávějte o svém zážitku ostatním, třeba jen rodině nebo přátelům. O to tiž jde - nezapomenout!

* * *

Milena Městecká (* 12. května 1970) je badatelkou a autorkou mnoha statí a článků o pochodech smrti na území České republiky a dalších evropských zemí. Přestože jejím studijním zaměřením byla dlouhodobě matematika a fyzika, historie je od dětství jejím velkým koníčkem. Pochodům smrti se věnuje od roku 2010, kdy s pomocí Antonína Nešpora z Lidic a Josefa Doškáře z Nového Boru rekonstruovala cesty návratu a pochodu Lidických žen z koncentračního tábora Ravensbrück do vlasti. Aby mohla mapovat pochody smrti, musela Milena Městecká znalost běžného čtenáře historických knih doplnit studiem odborné literatury, navštěvovat archivy a učit se orientovat v dokumentech a historických souvislostech. Je pro ni přirozené projít trasy i několikasetkilometrových pochodů, jakož i organizovat účast na nich pro další zájemce, včetně návštěv koncentračních táborů a dalších významných míst. Milena Městecká se kromě jinoho angažuje v projektu Lidická hrušeň-Posel naděje a ve snahách o zbudování Památníku Lidických letců. V Novém Boru pak podporuje zachování odkazu Rumburské vzpoury. Není členkou žádné organizace.

Žije a pracuje v Praze v mezinárodní reklamní agentuře v administrativní pozici. Napsala sbírku básní, která vyšla pod názvem Okamžiky věčnosti v roce 2017. Slyšet ji můžete i v několika pořadech reportéra, dokumentaristy a spisovatele Stanislava Motla, který se věnuje událostem druhé světové války a jemuž vděčí za dlouholetou podporu a inspiraci při práci na tématech, kterými se zabývá.

Autor: Ivan Černý
Snímky: Archív autora

Další glosy si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery