Nejspíše bychom měli titulek reportáže trochu osvětlit... Nejde o variantu známého pojmu deus ex machina, řeč je o nové dětské knize spisovatelky, výtvarnice a hudebnice Petry Vychytilové Proč bydlíš v rybníku, zelený vodníku?, přesněji o její výrobě, kterou právě v těchto dnech dokončují v kutnohorské tiskárně Label.
Vodník volně navazuje na předcházející autorčinu velice úspěšnou knihu Nastydlá strašidla. V ní Petra Vychytilová stvořila svět na pomezí reality a fantazie. Nehazarduje v něm s vkusem dětského čtenáře, nepodceňuje jeho schopnost vnímání. Kniha je navíc napsaná nádhernou češtinou, poetickou nejenom v básničkách, kterými je proložená. Autorčin styl a úžasný jazyk ocenil i proslulý rétor Jan Přeučil. Učinil tak na křtu audioknihy Nastydlá strašidla, kterou se svojí ženou Evou Hruškovou namluvil.
A právě tím Strašidla oslňují - krásou křehkých dialogů, příběhů a básničkami-písničkami, které nejsou je na "ozdobu", ale posouvají děj kupředu. Strašidla jsou knihou kompletně autorskou, kdy text adekvátním půvabem souzní s autorčinými ilustracemi.
Vše, co bylo řečeno o Strašidlech, platí i o Vodníkovi, dokonce v mnohem větší míře. Zhudebněné básničky, často i s notovým zápisem, jsou křehké, vtipné a výrazně rytmické. Ostatně, rytmus se z nich přelévá i do prozaického textu. A když k tomu připočteme neotřelé a působivé názvy postav a postaviček, kterými Petra Vychytilová svoje dětské knihy zabydluje, snadno dojdeme k názoru, že se knihy vyrovnají dílům autorčiných idolů, z nichž jmenujme alespoň Exupéryho Malého prince.
Vodníka Škvejchlu znají malí čtenáři už ze Strašidel, teď se mu dostalo samostatné knihy. Zeptali jsme se Petry Vychytilové, proč je to právě Škvejchla, který na Strašidla navazuje...
Škvejchla je prostě sympaťák. Nechová se jako strach nahánějící vodník, kterého známe ze slovanské mytologie, kde je vnímán jako vodní démon. Vodník Škvejchla je kamarádský, má rád lidi, a nejvíc děti, protože si rád hraje jako ony. Vodníci se zapsali do povědomí lidí tím, že stahují lidi pod hladinu, kde je se škodolibou radostí topí a následně si získané duše ukládají do buclatých hrnečků pod pokličku. Odtud zřejmě pochází polský výraz pro vodníka, tedy topielec. Škvejchla ze zásady nikoho netopí. Buclaté hrnečky sbírá, ale schované v nich má knoflíky, nitě, barevné kamínky, bylinky a spoustu dalších užitečných věcí. Navíc vodník je oblíbená pohádková postava mého nejmladšího syna, o niž jeví velký zájem.
Vznik knihy Proč bydlíš v rybníku, zelený vodníku? provázely různé peripetie, kvůli kterým se vydání zpožďovalo a odsouvalo. Konečně se všechny podařilo zdolat a vyřešit. Určitě Vás potěšilo, že se Vodník již vbrzku objeví na knihkupeckých pultech...
Ano, z toho se opravdu velmi těším. Ale vlastně jsem ráda, že se vydání knihy odsouvalo, protože původně zamýšlená básničková miniaturka se rozrostla do současné podoby pohádkového příběhu protkaného básničkami-písničkami a stala se tak i s mnoha ilustracemi Nastydlým strašidlům plnohodnotným parťákem..
Chystáte pokračování z Vašeho pohádkového světa?
Chystám. S vděčností a radostí píšu a maluju nové příběhy o neobyčejné Anetce a jejích bratrech. Knížka dostala název Polštář v pyžamu a opět se v ní setkáme s papírovacím strašidlem rachflí, která jako správný roztomilý "záporák" děti v Nastydlých strašidlech velmi bavila. Ke slovu se dostane i věčný Čas, zlomnířníci a kdo ví, kdo další ještě. Holčičky si často v Nastydlých strašidlech nejvíce oblíbily, jak už to bývá, vílu. Ať už tu dospělou, citrínovou vládkyni štěstí Vyvíru nebo dětskou kamarádku hlavní hrdinky Anetky, šípkovou vílu Větružku. Přízni dětí se těšila i Květuše Tevánková, bodrá školní kuchařka. Ale podle reakcí dětí, rodičů a prarodičů většině čtenářů přišla nejzábavnější rachfle se svými lumpárnami. I u nás doma máme to naše papírovací strašidlo moc rádi, protože i když vlastně lidem škodí, nemyslí to zle. Jak se přesvědčíme v Polštáři v pyžamu, mnohdy se lidem snaží v dobré víře pomáhat. Své by o tom mohla vyprávět nejen Anetka Podzimková, culíkatá holčička ze starého čínžáku stojícího na Papírovém náměstí, ale třeba i její soused pan Kofráně.
Vodník bude neobyčejný i po formální stránce. Prozradíte, o co jde?
Vodnická knížka je nejen velmi bohatá na ilustrace, na hravé říkanky a písničky, ale navíc je celá vytištěná zeleným písmem. Do limitovaného počtu knih budou vsazeny ručně uháčkované záložky ve tvaru rybičky. Ke každé knize pak bude přiloženo jedno číslované a signované faksimile ilustrace. Hastrmanská knížka je takový malý arteterapeutický kamarád. Je záměrně psaná a malovaná tak, aby vybízela děti a rodiče nebo kohokoli, kdo dětem bude předčítat, k aktivitám jako je kreslení, malování, muzicírování, ať už jde o hru na hudební nástroje nebo jen bubnování vařečkou do starého kastrolu. Především ale vybízí k dialogu. K vzájemnému sdílení pocitů, povídání o ději, k domýšlení příběhů nebo při prohlížení obrázků k vytváření příběhů vlastních.
Pohádková kniha Petry Vychytilové Proč bydlíš v rybníku, zelený vodníku? vychází v edici Miraculum Octavum Mundi. O jejím putování na knihkupecké pultíky a hlavně k malým, větším i velkým čtenářům budeme na stránkách webu Putování za uměním průběžně informovat…
Autor: MiM
Snímky: Radek Volf, Jan Vychytil, i-passage.cz a archív redakce
Autor je šéfredaktorem webu Putování za uměním
Další reportáže ze světa knih najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku Antikvariátu U Skleněné kašny