Závěr června 2017 je zaměřen na připomínku osobnosti a díla mimořádně talentovaného umělce. Jedná se o člověka se složitými životními cestami, který byl ve třicátých letech minulého století přijat na Akademii výtvarného umění v Praze a který se z vlasteneckých důvodů přihlásil do československé zahraniční armády zpočátku čtyřicátých let minulého století.
Ve čtvrtek 22. června tohoto roku se konal v Praze v Soukenické ulici ve Slovanském domě křest skvostné publikace pod názvem Karol Molnár: Malíř tří zemí. Těšit se můžeme na dvě jeho letní výstavy. Uskuteční se od pondělí 26. června 2017 v populární Obrazárně Špejchar v Želči na Táborsku a od pondělí 4. září 2017 v Topičově salonu na Národní třídě v Praze.
Malíř Karol Molnár (* 1903, Brezová pod Bradlom; + 1981; Praha) se vyučil zámečníkem, deset let pracoval v továrně a teprve poté byl ve svých 29 letech přijat na AVU v Praze. V letech 1938 až 1939 pokračoval ve studiu v ateliéru Františka Kupky v Paříži, kde mezi oběma muži vzniklo pouto, doložené korespondencí, vedenou v hluboce přátelském duchu. V době válečné 1940 až 1943 byl Molnár zařazen jako voják u Čs. samostatné obrněné brigády ve Velké Británii.
Když válečný veterán maluje
Molnárovo dílo je rozsáhlé. Vine se od zátiší, aktů a portrétů přes motivy z francouzského venkova, baletní školy, kaváren, promenád, cirkusových manéží až k válečným výjevům z bojující Anglie. Vrcholem jeho tvorby jsou abstraktní kompozice na hudební téma, jejichž zrod je zakotven do období let 1938 až 1939. Následovaly kompozice motivované hřmotem bombardování na území ostrovního království.
V bývalém Československu po válce jako voják ze západní fronty vystavoval jen řídce, odstavený do role restaurátora ve vojenském muzeu. Teprve po roce 1989 se jeho práce začaly nahodile objevovat na českém trhu s uměním a nabývat zvolna v ceně, která se dnes u mnohých děl pohybuje v desítkách tisíc korun a přesahuje hranici padesáti tisíc.
O Molnárův vzestup se zasloužila především aukční síň 1. Art Consulting Brno-Praha, kde se opakovaně dražily jeho práce a několik výstav mu připravilo také Ministerstvo obrany ČR. A to díky plukovníkovi Pavlu Vobůrkovi, vojákovi s citem pro krásu výtvarného umění, který si navíc vážil faktu, že Molnár byl i nositelem osvědčení „válečný veterán“.
Pestrá paleta v knižním vydání
Milovníky výtvarného umění i sběratele výstavních katalogů a knih s touto tématikou jistě potěší tiskařskou černí ještě vonící publikace pod názvem Karol Molnár: Malíř tří zemí. Na jejím vzniku se podílel autorský kolektiv v čele s publicistou a historikem umění Pavlem Šmidrkalem.
Návazně se uskuteční dvě retrospektivní Molnárovy výstavy. Od pondělí 26. června 2017 v Obrazárně Špejchar Želeč jako vrchol oslav pátého výročí této největší soukromé galerie v Jihočeském kraji. Od pondělí 4.září 2017 pak v Topičově salonu na Národní třídě v Praze, kde svého času Molnárovo dílo odstartovalo svůj vzestup.
Slavnostní atmosféru vernisáže v Želči podtrhne díky rozhodnutí náčelníka generálního štábu AČR, armádního generála Josefa Bečváře, vystoupení špičkového hudebního tělesa, kvintetu Ústřední hudby Armády ČR. V Praze na křtu knihy zazpívala jedna z velkých nadějí české operní scény, teprve šestnáctiletá Anna Pokorná. Molnár byl s hudbou těsně spjat, ovládal hru na klavír a housle.
Patroni akce nejvyšší velitelé
Nad výstavami převzali záštitu prezidenti Andrej Kiska a Miloš Zeman, nejvyšší velitelé ozbrojených sil Slovenské a České republiky. Tyto pozdní pocty jsou výrazem zralého uznání a zaslouženého obdivu k dílu autora, který se dobrovolně přihlásil do českosloovenské zahraniční armády, přestože měl oslabené zdraví a tím sníženou schopnost plnit nároky vojenské služby. Svým odhodláním však prokázal obdivuhodné vlastenectví.
Výstavy jeho prací ve Velké Británii během druhé světové války ocenili Jan Masaryk i Hana Benešová, kteří už mu již tehdy vyjádřili své nadšení a pochvalu.
Po dobu válečného konfliktu Molnár zaznamenával na svých obrazech dny, týdny a měsíce života v bombardovaném ostrovním království a stal se tak významným výtvarným válečným kronikářem.
Připravil Ivan Černý
Snímky: Archív Obrazárna Špejchar Želeč