Prostory Vinných sklepů Kutná Hora v bývalém Voršilském klášteře se staly v sobotu 10. listopadu 2018 dějištěm slavnostního křtu nového CD Šansony sopranistky Jany Veberové (ženy s náherným hlasem a neuvěřitelnou energií – za relativně krátkou dobu od svého příchodu do Kutné Hory nejenom stihla i při svých častých výjezdech na hostování do zahraničí celou řadu koncertů doma i v okolí, ale zapojila se do mnohých aktivit ku prospěchu města i jeho lidí).
Samozřejmě, že v průběhu večera zazpívala některé šansony Charlese Aznavoura, Edith Piaf i dalších velikánů tohoto žánru („nekopírovala“ a její originální, procítěný přístup budil uznání i neutuchající aplaus), na klavír ji doprovázela Táňa Vaněčková a na klarinet hrál zpěvaččin manžel Jaroslav Veber (kdoví, čeho všeho se od tohoto činorodého sadaře, chovatele koní, farmáře, truhláře dočkáme – na housle už jsme ho hrát slyšeli).
Kmotry nového CD představila Jana Veberová sama: Jedním byl šéf Vinných sklepů Lukáš Rudolfský (pokytl prostory, postaral se o občerstvení, sám zahrál na piáno, „odšpuntoval“ sekt a polil jím „novorozence“, s Janou Veberovou spolupracuje dlouhodobě a trvale), a druhým Kristýnka Linhartová z Křesetic... od okamžiku, kdy bylo vysloveno její jméno (a potom samozřejmě další), nabyl slavnostní křest dalšího rozměru, jak je ostatně u Jany Veberové již tradiční.
Přítomní si vyslechli dojemný příběh Kristýnky s dobrým koncem, který stručně můžeme identifikovat: transplantace srdce a neméně dojemné vystoupení jejího otce Jiřího Linharta. Ten kromě jiného řekl: „Dal jsem slib, že jestli vše dobře dopadne, budu pomáhat tam, kde je to potřeba“.
Před hosty slavnosti pak předstoupil ředitel Oblastní charity Robert Otruba, aby poděkoval Jiřímu Linhartovi za dar 25 000 korun a informoval, že tyto peníze budou použity k úhradě pobytu špičkových terapeutů z Norska.
Na piáno zahrála Kristýnčina sestra Ester vlastní skladbu s tatínkovým textem, slzy dojetí se mísily s úsměvy, o jedné z aktivit neziskové organizace Kaňkovské sedlo informovala Petra Vášová („Jedinečné taneční“ pro děti s poruchami autistického spektra, děti s lehkým mentálním postižením, Aspergerovým syndromem, vozíčkáře, chlapce a děvčata s různými poruchami osobnosti nebo vady řeči).
Lidé popíjeli mladé víno, zazpívali si s Janou Veberovou a vzduchu byla zřetelně cítit vůně okamžiku, jakých v dnešní uspěchané a převážně konzumní společnosti není zase tak moc: Vůně solidarity, přátelství, lidství.
Text a snímky: Vítězslav Hospes
Zdroj: Obzory Kutnohorska
Další reportáže o hudbě u nás i v zahraničí najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery