V polovině května 2017 se po roční rekonstrukci opět otevřelo jediné zachované stavení kdysi významné sklářské osady Kristiánov, Liščí bouda v Jizerských horách. Památkově chráněná roubenka má dlouhou historii. Objekt vznikl společně se sklárnou kolem roku 1775, původně jako obydlí pro skláře.
Později se z něj stala hutní hospoda, kterou po požáru celého areálu včetně historické sklárny nahradila vyhledávaná výletní restaurace. V roce 1958 byla Liščí bouda prohlášena za kulturní památku a dnes je zde pod křídly Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou zbrusu nová stálá výstava sklářské osady Kristiánov, a vyhlášený cíl hezkých pěších túr Jizerkami.
Současně s expozicí byla otevřena i nová naučná stezka Cestou jizerskohorských sklářů, spojená se soutěží pro účastníky. Na 19 km dlouhé trase z Kristianova až k hlavní budově muzea v Jablonci nad Nisou seznámí turisty na 11 zastaveních s bohatou místní sklářskou tradicí. Není bez zajímavosti fakt, že stezka vznikla s finančním přispěním Georga J. Riedla, potomka dřívějších majitelů tamní sklárny.
Stěžejním exponátem Liščí boudy je trojrozměrný model osady, který prošel kompletní renovací. Na doprovodných panelech se návštěvníci dovědí to nejdůležitější o historii osady a jejich obyvatelích. Na replikách historických předmětů i formou interaktivních prvků se seznámí s typickými výrobky sklárny, která zde fungovala 111 let. Poprvé budou mít turisté možnost navštívit podkroví roubenky, kde je hlavně pro děti připraven odpočinkový koutek se skládáním modelu sklářské osady z kostek. Poskytne jim indicie k hledání pokladu bájného čaroděje Tamanna na pozůstatcích ostatních zaniklých budov osady.
Objekt, včetně nových expozic, je otevřen od 17. června až do poloviny září 2017 denně od 10:00 do 17:00 hodin.
Sklářský pochoďák
Tak se vžil lidový název dvatřicet kilometrů dlouhé pěší stezky Po stopách jizerskohorských sklářů. Je to slušný kus cesty krásnou krajinou, a bez náležitého tréninku bychom ho příliš nedoporučovali. Třicet kilometrů v nohách je holt třicet kiláků.
Takže – Turistice zdar! A nezapomeňte na alpu pro natírání lýtek...
Vyrážíme z Bedřichova směr Nová Louka (3 km) – Blatný rybník (3,8 km) – Kristiánov (5,5 km) – Josefův důl, Údolí Kamenice (10 km) – Josefův Důl, „Sklář“ (12 km) – Antonínov, Lesní brána (12,7 km) – Mariánskohorské boudy (15 km) – protržená přehrada (16 km) – Jezdecká cesta - Souš, za Přehradou (17,5 km) – Jezdecká cesta – U Bunkru (21 km) – Jizerka, Panský dům (22 km) – Mořina, pod Bukovcem (23 km) – Sedlo Pod Zámky (25,5 km) – Souš (27 km) – Novina II (29,5 km) – Desná (32 km).
Historie sklářství zde sahá do 16. století
Na jmenované trase jsou hlavními orientačními body pozůstatky tohoto křehkého uměleckého řemesla. První najdeme hned nad tenisovými kurty v Bedřichově – zde jsou k vidění zbytky renesanční sklárny, založené přibližně v roce 1598. Další zastávkou je „huť“ Nová Louka, kterou vybudoval Johan Kittel, později byla huť odkoupena Riedly, sklářským rodem, který zde hrál prim.
Po necelém kilometru dojdeme z Nové Louky k Blatenskému rybníku. Kdysi zde stála pila a v okolí se pálilo dřevěné uhlí. Třetí sklářskou hutí v řadě, kterou nesmíme přehlédnout, je vzpomínaný Kristiánov. Založili jej na konci 18. století legendární Riedelové, huť jim prosperovala a osada se rozvíjela do té míry, že zde byla vystavěna škola, kostelík a hřbitůvek, osada měla dokonce i vlastního faráře, jak se dovídáme při návštěvě muzejních expozic.
Čtvrtou sklárnou na trase po stopách jizerskohorských sklářů je Karlova huť. Nic z ní ale neuvidíme, neboť je nyní pod hladinou Josefodolské přehrady. Zase se zde ale můžeme vykoupat a ochladit rozpálená chodidla. V Josefově Dole, v části Antonínov, stávala od 17. století další významná stará sklárna, tzv. Zenknerova huť. Z Antonínova šlapeme dál, dokud nás z dáli nepozdraví věž Protržené přehrady, dobového svědka tragédie z roku 1916, kdy se hráz protrhla a voda z přehrady napáchala v údolí značné škody.
Poslední připomínkou jizerské sklářské tradice na trase dlouhé 32 km je velká „polubenská sklárna“, kterou ve čtyřicátých letech 19. století založili již jmenovaní Riedlové. Největší své slávy došla za Josefa Riedela, zvaného králem jizerskohorských sklářů. Jsme v Desné, kde Polubenská sklárna začala v roce 1873 vyrábět vedle polotovarů pro bižutérní průmysl i luxusní duté sklo, které bylo ještě téhož roku oceněno Zlatou medailí na Světové výstavě ve Vídni.
Tady naše dlouhá štrapáce končí, nebo naopak začíná, vydáme-li se obráceným směrem na Bedřichov. Tak či onak je to báječný, i když poněkud dlouhý, výlet po Jizerských horách.
Autor: ič
Zdroj snímků: Archív Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou